Ještě 30. června belgický král Philippe poprvé vyjádřil politování nad utrpením obyvatel Konga, kdy byla země vlastněna jeho předchůdcem Leopolda II., a poté i přímo belgickou kolonií. Ale oficiální omluva Belgie dosud nenásledovala. 

„Politování našeho krále je velmi odvážný signál. Nikdo to nečekal, ale on ten krok stejně udělal. Dnes jde o jeho vlastní lítost, ale dává to šanci parlamentní komisi na přípravu omluvy a posouzení možných kompenzací či reparací,“ říká Gryseels. 

V odpovědi na otázku o počtu Afričanů, kteří se stali oběťmi kolonialistů v bývalých belgických koloniích, Gryseels poznamenal, že přesný počet je stále neznámý.  

„V loňském roce skupina odborníků dospěla k závěru, že počet obětí se pohyboval mezi 500 tisíci a 1,5 milionu lidí. Nešlo o 10 nebo dokonce 20 milionů, které hlásí některé zdroje. V této záležitosti však zbývá ještě mnoho práce, mnoho archivů dosud nebylo prostudováno,“ uvedl. 

Dialog o koloniální minulosti se v Belgii oživil po vypuknutí antirasistických protestů v USA a Evropě. Někteří belgičtí protestující poškozovali pomníky krále Leopolda II., který vládl v letech 1865-1909, a který, jak se domnívají historici, nese odpovědnost za koloniální politiku, v jejímž rámci mnozí Afričané přicházeli o život. 

Na pozadí těchto událostí se představitelé největších stran Belgie dohodli na vytvoření zvláštní parlamentní komise, která by měla „vrhnout světlo“ na koloniální minulost země. Podle iniciátorů by komise také měla „snížit napětí“ v belgické společnosti. 
Očekává se, že komise začne pracovat na podzim. Příprava této práce je svěřená Královskému muzeu střední Afriky, které disponuje státními archivy koloniálního období. Muzeum bylo založeno právě Leopoldem II. 

„Pracovní skupina parlamentu nás požádala, abychom formulovali úkol, který bude muset splnit, a nabídli seznam odborníků, kteří by mohli provádět přípravné práce,“ uvedl Gryseels. 

„Je pravda, že muzeum bylo dlouhou dobu koloniální. Po renovaci (proběhla v roce 2018, pozn. red.) jsme však změnili koncept a přišli s novým přístupem. Na kolonialismus se díváme jako na vládní systém založený na vojenské okupaci, autoritářství, rasismu a vykořisťování země,“ dodává Gryseels.