Film má scénáristku Alenu Weberovou, ale nemá režiséra, jelikož snímek se rodil ze vzpomínání očitých svědků, potomků účastníku druhé světové války, osvobození Československa, Prahy. Film byl autory, což jsou Češi a Rusové a členové organizace Nesmrtelný pluk v České republice, označen za „národní“. Dokumentární krátkometrážní film zahrnuje archivní snímky a materiály. Autoři skutečně pravdivě odpovídají na tento zhoubný trend ohledně přepisu dějin druhé světové války a osvobození Československa, které neustále nabírá na síle v jistých politických kruzích v Česku. Film vysvětluje současné generaci Čechů, těm, kteří to chtějí sami pochopit, proč se v Rusku k památníkům hrdinů druhé světové války chovají jako ke svatým, proč se Rusové tak laskavě staví k památce o válce, ve které zaplatily svým životem miliony lidí. Ve filmu zazní také vzpomínky na akce 1. československého armádního sboru pod vedením budoucího prezidenta země, generála Ludvíka Svobody.

Společně s Rudou armádou se Češi a Slováci účastnili Východokarpatské operace na podzim roku 1944, společně s Rusy se zmocnili Dukelského průsmyku, porazili nacisty v Zakarpatí, bojovali o Kyjev a Charkov. Odvahu velitele sboru Ludvíka Svobody ve svých pamětech uvedl maršál Ivan Koněv, tři českoslovenští tankisté získali titul Hrdinové Sovětského svazu za osvobození hlavního města Ukrajiny.

Čí svědectví jsou ve filmu Cena vítězství? Podrobnosti sdělila Sputniku aktivistka hnutí Nesmrtelný pluk v České republice, publicistka Naděžda Mikulášková.

„V tomto filmu, mimo jiné, vystupují účastníci a potomci účastníků osvobození Československa a květnového povstání v Praze v roce 1945. Hovoří a vzpomíná například dcera maršála Andreje Jeremenka, bývalého velitele 4. ukrajinského frontu, která hovoří o osvobozovacích operacích jednotek 4. ukrajinského frontu na území České republiky. Místopředsedkyně Ostravského ruského domu Tamara Galynina vzpomíná, jak drahý byl za války obyčejný cukr. Poté, co Irina Juržinova přežila těžkou blokádu Leningradu, stále vidí před očima zástup zajatých Němců, které někdo litoval, někdo jim hrozil pěstí a někdo na ně plival. Účastníci filmu a Pražského povstání roku 1945 Ludmila Hájková a Emil Šneberg slavili vítězství na barikádách. 

Celá rodina Emila Šneberga byla na barikádách, a i když bylo 8. května podepsáno příměří, neopustila své pozice. Ludmila Hájková pracovala v polní nemocnici a starala se o zraněné Čechy i Němce. Říká, že nejsilnější vzpomínkou na Den vítězství bylo silné podání ruky sovětských osvoboditelů, které lidé vítali se slovy: ‚Sláva! Děkuji!‘ Ve filmu čte pravnuk generála Ludvíka Svobody Miroslav Klusák vzpomínky svého pradědečka, armádního generála, prezidenta ČSSR 1968–1975. Novinář Andrej Fozikoš hovoří o svém příteli, válečném veteránovi Markovi Blumenthalovi, který osvobozoval Českou republiku v roce 1945. Ve filmu zní hudba českého skladatele ruského původu Vadima Petrova. Film byl natočen za podpory dcery maršála Ivana Koněva Natalie Koněvové a festivalu Nový ruský film, který se již dvakrát konal v Praze, Brně, Ostravě, Zlíně a Plzni,“ řekla Mikulášková.

Tvůrci filmu Cena vítězství by chtěli uspořádat jeho premiéru online formou v den průvodu Nesmrtelného pluku v České republice. Akce se plánuje na 25. červenec. Nyní se hledá sál pro veřejnou projekci pravdivého dokumentu o válce a osvobození Prahy, což je samozřejmě spojeno s řadou obtíží.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.