V televizi NTV okomentoval Erdogan krok, který se týká změny statusu chrámu a jeho následné přeměny na mešitu.
„Rozhodli jsme se změnit status chrámu Hagia Sofia na základě názoru našeho lidu a ne na tom, co o nás kdokoliv řekne,“ uvedl s tím, že země bude pokračovat „správným směrem – k budování velkého a silného Turecka“.
První bohoslužby jsou naplánovány na 24. července, vstup má být volný i pro cizince a zástupce dalších náboženství. Nad tímto rozhodnutím tureckých úřadů již „vyjádřili hluboké politování“ v organizaci UNESCO, které opakovaně vyjadřovalo své znepokojení nad plánovanou změnou statusu chrámu.
Kritika se Turecku dostala také z amerického a francouzského ministerstva zahraničí, ze strany řeckého premiéra a prezidenta Kypru.
Hagia Sofia, v češtině chrám Boží Moudrosti, je byzantský chrám z let 532–537 v zátoce Zlatý roh v Istanbulu. Jedná se o jednu z nejznámějších sakrálních staveb světa. Původní křesťanská svatyně s centrální kupolí a sídlo patriarchy byla po dobytí Konstantinopole Osmany (1453) upravena na mešitu (a později opatřena minarety). Téměř tisíc let (do dokončení katedrály v Seville v roce 1520) byla největší katedrálou na světě.
Hagia Sofia patří nyní k nejnavštěvovanějším tureckým památkám. Uvádí se, že Erdoganova vláda přemýšlela o přeměně na mešitu již delší dobu. Za zmínku i stojí, že chrám se nachází na seznamu kulturního dědictví UNESCO, a to od roku 1985. Organizace adresovala turecké vládě několik dopisů, kde vyjadřovala znepokojení ohledně plánovaných změn. V této souvislosti již vyzývala Ankaru k dialogu před jakýmkoliv rozhodnutím, které by pozměnilo charakter památky.