Nad rozhodnutím tureckých úřadů již „vyjádřili hluboké politování“ v organizaci UNESCO, které opakovaně vyjadřovalo své znepokojení nad plánovanou změnou statusu chrámu. Organizace vytýká Ankaře, že se nezapojila do předběžného dialogu a dle její šéfky Audrey Azoulayové právě status muzea odrážel „univerzální přirozenost dědictví“ chrámu. 

Své zklamání a politování vyjádřila také ministerstva zahraničí Spojených států a Francie. Ve Washingtonu považují začlenění chrámu na seznam kulturního dědictví UNESCO za „uznání jeho bohaté multikulturní historie“. Dle francouzské diplomacie má Hagia Sofia nadále představovat „rozmanitost náboženského dědictví, dialog a toleranci“. 

Další, kdo kritizoval Turecko, byl premiér Řecka a prezident Kypru. Druhý zmíněný na Facebooku uvedl, že jde o „znesvěcení objektu světového dědictví, který má zvláštní emoční hodnotu pro všechny křesťany“. 

Istanbulský novinář a hlavní redaktor kanálu TELE 1 Merdan Yanardag v komentáři pro Sputnik uvádí, že opětovná změna statusu Hagia Sofia je plně politický krok. 

„Nemyslím si, že Turecko potřebuje novou mešitu. V Istanbulu je dost mešit a stávající mešity nejsou plné ani během pátečního salátu,“ říká Yanardag. 

Novinář také poznamenává, že Írán má dvakrát menší počet mešit na rozdíl od Turecka, které pokračuje v budování náboženských zařízení.  

„Věřím, že touha znovu změnit chrám Hagia Sophia na mešitu je snahou dosáhnout úzkých islamistických cílů. Cílem je využít náboženské pocity lidí,“ myslí si novinář. 

Ze své strany turecký teolog Cemil Kilic vyzývá ke krokům, které by neurazily ani pocity křesťanů, ani pocity muslimů.

„Přeměna chrámu Hagia Sophia na mešitu by mohla vést k nárůstu antiislámských nálad po celém světě. Zvláště mohou být ohroženy mešity v oblastech, kde jsou muslimové menšinou,“ zdůraznil teolog.

Kilic připomíná, že pro křesťanský svět má chrám Hagia Sophia „symbolický význam“, a dodává, že je třeba „nechat náboženské války za sebou a soustředit se na udržení světového míru“.

„Mír musí být zachován i přes kontroverzní rozhodnutí o budoucnosti chrámu Hagia Sophia,“ uzavřel.

Hagia Sofia 

Hagia Sofia, v češtině chrám Boží Moudrosti, se nachází na seznamu kulturního dědictví UNESCO, a to od roku 1985. Je to byzantský chrám z let 532–537 v zátoce Zlatý roh v Istanbulu. Jedná se o jednu z nejznámějších sakrálních staveb světa. Původní křesťanská svatyně s centrální kupolí a sídlo patriarchy byla po dobytí Konstantinopole Osmany (1453) upravena na mešitu (a později opatřena minarety). Téměř tisíc let (do dokončení katedrály v Seville v roce 1520) byla největší katedrálou na světě. 

Dne 10. července 2020 turecký nejvyšší soud zrušil rozhodnutí z roku 1934 o přeměně chrámu Boží Moudrosti v Istanbulu na muzeum. Ihned poté turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že podepsal výnos o přeměně chrámu na mešitu a oznámil zahájení muslimských bohoslužeb. 

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.