Na začátku rozhovoru se Zaorálek podělil o výsledky svého druhého testu na koronavirus. Uvedl, že je negativní a v pondělí jej čeká již cesta na vládu.

„Alespoň jsem měl v karanténě víc času sledovat, co se děje. Tahle krize je zásadní zkouškou. Jsem přesvědčen, že i když každý udělal nějakou chybu, naše rychlá rozhodnutí byla správná,“ konstatoval.

Podle jeho slov tato zkouška odhalila, že všichni chtějí žít normálně. Dodal, že v takových chvílích by však byl nutný vojenský systém, jelikož řešení musí přicházet rychle a striktně.

Komentář bez kontextu

Zaorálek okomentoval také situaci, která panuje v souvislosti s koronavirem na severu Moravy. Podle jeho slov není kritika za podcenění situace oprávněná. „Karvinsko se nedá komentovat bez kontextu. Reakce evropských zemí a Spojených států byla neuvěřitelně pomalá a laxní. Pro mě to bylo až směšné, jak se to potom házelo na Číňany nebo jak to Donald Trump házel na WHO, ačkoli ta na to nebyla vůbec vybavena.“

Podle jeho mínění měla Evropa týdny na to, aby učinila nějakou reakci. „Vlády měly i od tajných služeb informace o nebezpečném vývoji už od listopadu. Tady se katastrofálně zaspalo,“ uvedl s tím, že již jako ministr zahraničí hovořil s tehdejší šéfkou WHO, která tvrdila, že nás nejvíce ohrožuje virová nákaza.

„Jsem ze srdce rád, že jsme reagovali jako vláda rychle. Že jsme nedali na různé epidemiology, kteří doporučovali řízené promořování. Že jsme nedali na představitele některých států, kteří situaci zlehčovali. Zajímavé je, že to byly země, které nám byly civilizačně i kulturně vzorem. Británie a USA jsou státy, které jsme považovali za velice efektivní a funkční, a toto byl test, který to prověřil. A zjistili jsme, že selhaly. Za to by měl někdo platit,“ sdělil.

Na otázku, kdo by za to měl přesně platit, Zaorálek odpověděl, že například poradci, jejichž rady stály tisíce mrtvých. „Jak je možné, že nikdo nebyl volán k odpovědnosti? I u nás byli také takoví, kteří tvrdili, že máme mít stejnou strategii jako Britové nebo Švédi,“ dotazoval se ministr.

Z jistých stran zněla kritika, že opatření, která zavedla Česká republika, byla příliš tvrdá, že to způsobí velké ekonomické škody, konstatoval Zaorálek. „Těší mě, že jsem ve vládě, která si zvolila správný směr.“

Podpora odpovědi pro EP

V další části rozhovoru sdělil Zaorálek svůj názor na odpověď Evropskému parlamentu o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. On sám znění odpovědi podpořil, jelikož se mu v daném usnesení nelíbily formulace o tom, že má dojít ke zrychlení práce českých soudů, že má být EP informován, stejně jako to, že se „vítala obnova vyšetřování“.

Podle jeho slov tam byly formulovány takové věci, které jsou ve sporu s tím, že Česko je stát, kde existuje nezávislé soudnictví a nemůže ho tedy ovlivňovat žádná politika ani usnesení různých parlamentů.

„Velmi mi vadí, že šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová porušila něco, co bylo vždy pravidlem, že vysoký představitel EK nemůže někomu pomáhat ve volbách. Přitom se angažovala ve prospěch nějaké politické strany. Nechme bokem, jestli ta strana je mi sympatická, nebo ne. Ale jak je možné, že někdo takto zásadním způsobem poruší pravidla?“ tázal se Zaorálek.

Nekulturní chování

Ministr kultury se také vyjádřil k nynějšímu dění ve světě, kdy se kvůli protestům bourají a odstraňují sochy či mizí různé filmy. Zaorálek s tím vyjádřil velký nesouhlas a dodal, že mu to připadá jako útok na kulturu.

„Je divné, že to prochází. Jestli se někomu stavěly sochy, tak to bylo v drtivé většině jako hold za to, že něco mimořádného ve své době udělal. Ne proto, že by ti lidé byli bez poskvrnky a dokonalí. Takového bychom asi těžko hledali, to by neexistovala žádná socha. To by ji nemohli mít ani Churchill nebo Wilson,“ vyjádřil svůj postoj.

V neposlední řadě se vyjádřil také k odstranění sochy Koněva. Podle jeho slov není shazování soch řešením.

„V roce 1989 jsme si říkali, že bychom tu měli všechny ty Leniny nechat, protože když je všechny sundáme, tak zapomeneme na to, co bylo. Přesto jsme dělali čistky, odstraňovali jsme všechny srpy a kladiva a Marxe a Leniny, přejmenovávali jsme ulice. Pak jsme si říkali, jestli je to dobře. Až to vše vyčistíme a jednou zapomeneme, tak tím ztratíme kus sebe samých, protože jsme to 40 let strpěli. On ten Koněv je svědectví něčeho, byť byl postaven až v 80. letech,“ vysvětlil.

Podle Zaorálkových slov je svalování soch nespokojenost lidí, jelikož nemohou bourat nic jiného. Dodal, že se nejedná o kulturotvornou činnost, ale řádící politiku v kultuře. „Bourání soch mi připadá v něčem nekulturní. Takto se dostává politika do kultury,“ sdělil.