Jak píše ve své knize Místnost, kde se to stalo: Memoáry z Bílého domu bývalý poradce Bílého domu pro národní bezpečnost John Bolton, Trump chtěl na summitu v roce 2018 vyhrožovat vedoucím představitelům NATO tím, že by Spojené státy z aliance vystoupily, pokud nevynaloží 2 % HDP na obranu. Řekl, že pak mluvil o Trumpově hrozbě odchodu z NATO s ministrem zahraničí Mikem Pompeem a rozhodli se ho přesvědčit, aby zůstal v alianci, ale se snížením amerických příspěvků. Nakonec Trump udělal to, co mu Bolton poradil – deklaroval svou podporu NATO, ale kritizoval ty země v alianci, které mají stále malé obranné rozpočty.

V rozhovoru s Thiessenem si Trump stěžoval, že 2 % HDP je také málo.

„Byli tam takoví, kteří neplatili téměř nic, a teď platí. A položili mi důležitou otázku: ‚Vystoupil byste...´ a já jsem řekl: ‚Ano, vystoupili bychom.´ A pokud takto neodpovíte, nezaplatí," řekl Trump, jehož slova cituje Thiessen v článku, který zveřejnil list Washington Post.
Na otázku, zda Trump skutečně chce, aby USA vystoupily z NATO, řekl ne. „Ne, nechci vystoupit... Ale chci, aby státy platily svůj spravedlivý podíl," řekl Trump.

Na summitu NATO v roce 2014 bylo ve Walesu rozhodnuto, že z dlouhodobého hlediska všichni spojenci aliance zvýší své výdaje na obranu na 2 % HDP. Trump opakovaně vyzýval alianční partnery, aby provedli dohodu založenou na Bukurešti o zvýšení výdajů na obranu na 2 procenta HDP. Hrozil, že jinak USA sníží účast v celkových bezpečnostních programech členských států NATO.

Během summitu NATO v Bruselu americký prezident nastolil otázku nejen toho, aby členové aliance dosáhli dohodnuté úrovně výdajů na obranu ve výši 2 % HDP, ale také stanovili novou hranici ve výši 4 %.

Členské státy NATO přímo a nepřímo nebo na vnitrostátní úrovni přispívají. Přímé příspěvky pocházejí z finančních prostředků pro potřeby celé aliance. Vnitrostátním příspěvkem je například poskytnutí vybavení nebo vojáků k účasti na vojenské operaci a náklady na takové rozhodnutí.