
„Turecký nejvyšší soud zrušil rozhodnutí z roku 1934 o přeměně chrámu Hagia Sofia na muzeum,“ uvedla televizní stanice s tím, že nyní lze využívat chrám jako mešitu.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu dříve uvedl, že jeho země má právo změnit status chrámu a přeměnit jej na mešitu, aniž by brala v potaz názory ostatních států.
Mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin konstatoval, že i v případě, že by došlo k přeměně památky na mešitu, charakter stavby jako památky světového dědictví bude zachován.
„Všechny naše velké mešity, jako je Modrá mešita, Fatihova mešita či Sulejmanova mešita, jsou i nadále otevřené jako návštěvníkům tak věřícím,“ uvedl mluvčí.
O tom, kdy dojde k rozhodnutí ze strany turecké vlády, zatím informace chybí.
Hagia Sofia, v češtině chrám Boží Moudrosti je byzantský chrám z let 532–537 v zátoce Zlatý roh v Istanbulu. Jedná se o jednu z nejznámějších sakrálních staveb světa. Původní křesťanská svatyně s centrální kupolí a sídlo patriarchy byla po dobytí Konstantinopole Osmany (1453) upravena na mešitu (a později opatřena minarety). Téměř tisíc let (do dokončení katedrály v Seville v roce 1520) byla největší katedrálou na světě.
Hagia Sofia patří nyní k nejnavštěvovanějším tureckým památkám. Uvádí se, že Erdoganova vláda přemýšlela o přeměně na mešitu již delší dobu. Za zmínku i stojí, že chrám se nachází na seznamu kulturního dědictví UNESCO, a to od roku 1985. Organizace adresovala turecké vládě několik dopisů, kde vyjadřovala znepokojení ohledně plánovaných změn. V této souvislosti již vyzývala Ankaru k dialogu před jakýmkoliv rozhodnutím, které by pozměnilo charakter památky.
Také OSN se vyjádřila k této situaci. Podle ní je chrám na jejím seznamu veden jako muzeum. Z toho důvodu musí Ankara zajistit, aby i nadále zůstala zachována „výjimečná univerzální hodnota“ tohoto místa.