Nyní jsou na dodávky humanitární pomoci do Sýrie využívány dva pohraniční přechody na hranicích s Tureckem – Bab al-Hawa a Bab Es-Salam. Jejich mandát vyprší dnes (10. července), proto pro jejich další činnost Rada bezpečnosti musí přijmout rezoluci. Ale v této souvislosti vznikly spory.

Tento týden Rusko a Čína vetovaly rezoluci Německa a Belgie, které navrhovaly prodloužení činnosti obou kontrolních bodů o rok.

Později Moskva navrhla dokument o prodloužení činnosti pouze přechodu Bab al-Hawa o půl roku, nikoliv o rok. Tento návrh však nezískal potřebných devět hlasů z 15, pro hlasovaly pouze čtyři státy.

Následně Belgie a Německo předložily nový návrh o dvou hraničních přechodech, ale nešlo o prodloužení o rok, ale o půl roku.

Jak vyplývá z komentáře Poljanského, Rusko také připravilo novou rezoluci – o činnosti jednoho kontrolního bodu na rok. Podle něj přes tento přechod prochází přes 85 procent humanitárních operací.

Jak poznamenal diplomat, zbývající podíl humanitárních operací může být přesměrováno právě na tento kontrolní bod a linii fronty, když budou brány v potaz změny „na zemi“, zejména zmenšení deeskalační zóny o 30 %.

„Odmítáme obvinění některých našich kolegů v Radě bezpečnosti, kteří obviňují Rusko z toho, že připravilo miliony lidí na severo-západě Sýrie o humanitární pomoc OSN. Pokud bude náš návrh rezoluce přijat, přísun humanitární pomoci neskončí,“ napsal Poljanskij.

Rusko důrazně naléhá na humanitární struktury OSN a nestátní neziskové organizace, aby byla pozornost věnována mechanismu dodávek přes frontovou linii s pokračováním využívání pohraničního přechodu Bab al-Hawa, aby se pomoc dostala potřebným v Idlibu.

„Když mluvíme o nutnosti přeshraničního mechanismu, zdůrazňujeme potřebu toho, aby všechny strany, jak OSN, tak i vláda Sýrie, učinily snahy na rozšíření využití operací na dodávky humanitární pomoci přes frontovou linii ve všech částech Sýrii v souladu s rezolucí 46/182,“ uvádí se v komentáři.

Zástupce zvláštního představitele Ruska v OSN vyzval západní partnery v Radě bezpečnosti, aby podpořili ruský návrh rezoluce. „Jestli zablokují náš kompromisní návrh, ponesou odpovědnost za následky,“ uzavřel Dmitrij Poljanskij.

Dodávky humanitární pomoci

Režim zjednodušeného dodávání humanitárních a zdravotních nákladů do Sýrie ze sousedních států (hlavně přes hranici s Tureckem) přes frontovou linii a přeshraniční přechody platí od července 2014 a je každoročně prodlužován.

V jeho rámci humanitární instituce OSN a jejich partneři mohli využívat trasy přes konfrontační linii a čtyři přeshraniční přechody: Bab al-Hawa a Bab Es-Salam (oba na hranici Sýrie a Turecka), Al-Yaarubiyah (na hranici s Irákem) a Al Ramtha (na hranici s Jordánskem).

V době, kdy syrská armáda začala kontrolovat stále více území, Damašek a Moskva začaly vystupovat za postupné omezení činnosti přeshraničních přechodů. Jak oznamovaly syrská a ruská strana, nyní se humanitární pomoc musí do země dovážet přes syrské území, nikoliv ze sousedních států.

V lednu Rada bezpečnosti OSN prodloužila mandát pouze dvou kontrolních bodů na hranici s Tureckem, to však nevyhovuje západním partnerům.

Zvláštní představitel Ruska při OSN Vasilij Nebenzja oznamoval, že mechanismus přeshraničního dodávání humanitární pomoci byl plánován jako mimořádné dočasné opatření. Nyní podle něj přišel čas na humanitární dodávky, které budou probíhat v souladu s principy rezoluce Valného shromáždění OSN 46/182 o suverenitě státu.

Ministerstvo zahraničí RF vyjadřovalo lítost nad tím, že nedochází k progresu při odeslání do Idlibu humanitárního konvoje, protože Západ trvá na dodávkách pomoci cestou přeshraničních dodávek z Turecka.