Tvrdí to v dopise šéfovi Pentagonu Marku Esperovi republikánští senátoři James Lankford a Thom Tillis spolu se svými kolegy Jeanne Shaheenovou a Chrisem Van Hollenem z tábora demokratů.
„Kongresem schválený a prezidentem Trumpem podepsaný zákon poslal Turecku jasný diplomatický signál o možných následcích prosazování ruských obranných systémů a technologií. Síla tohoto poselství se bohužel oslabuje opakovanými průtahy s vyloučením Turecka z řetězce dodávek,“ uvádí se v dopise.
Turečtí výrobci dosud vyrábějí a dodávají klíčové součásti stíhačky, podotýkají senátoři, i když termín jejich účasti v programu měl vypršet v roce 2020. „Kongres vždy chápal, že vyloučení Turecka z řetězce dodávek bude znamenat pro ministerstvo obrany a daňové poplatníky dodatečné výdaje. Toto finanční porušení je ale nutné, abychom si zachovali celistvost programu a potvrdily diplomatické závazky naší země vůči NATO,“ poukazují senátoři.
Odborník na otázky vojenské strategie, brigádní generál Ozbrojených sil Turecka ve výslužbě Naim Babüroglu v rozhovoru pro Sputnik okomentoval situaci kolem účasti Turecka v projektu F-35 a zdůraznil, že Turecko vyrábí v současné době 139 součástí pro tento letoun, avšak podle jeho slov do konce tohoto roku zbaví USA turecké společnosti této možnosti.
Příčinou toho, že Turecku ponechaly v zásadě možnost vyrábět součásti stíhaček, spočívá v tom, že USA dosud nenašly společnosti, které by mohly turecké výrobce nahradit. Avšak do konce roku 2020 bude tato výroba Turecku odebrána. Je tedy zřejmé, že Turecko nebude moci od USA získat tyto letouny a že pro Turecko jakožto výrobce není místo v daném programu.
Jak bychom měli rozumět podobné pozici amerických senátorů? USA a NATO se nemohly smířit s nákupem Ankarou strategických zbraní od Ruska, které považují za ‚nepřítele´ a ‚hrozbu´. Důvodem k tak ostré reakci byla skutečnost, že S-400 není taktickou zbraní ani zbraní středního dosahu, ale strategickou zbraní,“ řekl Babüroglu.
Podle názoru odborníka tyto kroky Washingtonu dokazují, že nejen dnes, ale i v minulosti nebyly USA a Turecko nikdy strategickými spojenci.
„USA nebyly nikdy ani strategickými partnery, ani spojenci Turecka. Obě země jsou jen členy NATO. Podpora, kterou poskytují USA ve východním Středomoří Řecku a řecké administrativě Kypru, jejich politika ohrožující zájmy Turecka v Sýrii, podpora Sjednocené demokratické strany a kurdských Lidových obranných jednotek, neustálé projednávání protitureckých ekonomických sankcí a vyloučení Turecka z programu F-35 svědčí o tom, že USA nebyly nikdy pro Turecko přítelem a spojencem,“ podotkl Babüroglu.
„Nesdílím podobný přístup, nejsou přece žádné příznaky toho, že se po nadcházejících volbách prezidenta USA změní jejich vztah k Ankaře k lepšímu. Ať už obsadí úřad prezidenta Donald Trump, Joe Biden nebo někdo jiný, jejich pozice vůči Turecku se nezmění. Ti, kdo věří v kladný vývoj událostí po volbách, by měli odpovědět na několik otázek. Skoncuje nový prezident se spoluprací se Stranou kurdských pracujících/Sjednocenou demokratickou stranou? Vzdá se sankcí proti Turecku? Rozhodne se prodat Turecku F-35? Přestane s podporou Řecka a řecké administrativy Kypru v jejich protiturecké politice? Ne. A z tohoto důvodu se politika USA vůči Turecku po volbách nezmění.
Kromě toho pozice USA vůči Turecku ve všech zmíněných sférách, tyká se to hlavně situace v Sýrii, poukazuje na nemožnost budování dlouhodobé spolupráce Turecka a USA v Libyi,“ řekl v závěru Babüroglu.