„Ačkoliv absurdní, neopodstatněná obvinění na adresu Ruska, která uvádí Centrum pro euroatlantické studie, nejsou vzácností, je překvapující, jak zkreslené může být vnímání reality v případě ‚expertů‘, kteří našli ‚ruskou stopu‘ v organizování nepokojů v Srbsku,“ napsal diplomat.

Prohlásil za velmi smutnou tu skutečnost, že „organizace, která tvrdí, že je výzkumným střediskem“, působí jako „podněcovatel propagandy tzv. ruské hrozby a šíření primitivních rusofobních klišé“.

Diplomat také vyjádřil politování v souvislosti s tím, že některá srbská média obvinění převzala.

Centrum pro euroatlantické studie tvrdilo, že protestující jsou „proruskými aktivisty“ a protesty byly načasovány tak, aby se časově shodovaly s jednáním srbských orgánů s vedením Kosova, přičemž jejich cílem bylo zmaření tohoto vyjednávání.

Na samotném ministerstvu zahraničí byly zprávy o „ruské stopě“ v nepokojích v Bělehradě označeny za „podřadnou objednávku“. Podle zástupců ministerstva zahraničních věcí jsou taková prohlášení činěna proto, aby vrhla stín na rusko-srbské partnerství.

„Autoři tohoto materiálu se zjevně snaží sledovat linii známých konspiračních stereotypů svých sponzorů, kteří, jak se zdá, vidí všude ‚ruku Moskvy‘,“ uvádí se v komentáři ministerstva.

Diplomaté uvedli, že počítají s brzkým koncem násilí a obnovení veřejného pořádku v Srbsku.

Nepokoje v Srbsku

Protestní akce začaly v Srbsku 7. července. Lidé nespokojení s epidemiologickou situací v republice a s akcemi úřadů v boji s koronavirem přišli k parlamentní budově v Bělehradu hned poté, co prezident Aleksandar Vučić oznámil zákaz vycházení od pátku do pondělí kvůli růstu počtu nakažených SARS-CoV-2.

Začaly střety s policií, ve kterých utrpělo zranění asi 43 policistů, bylo spáleno pět služebních aut. Zranění utrpělo také více než 20 občanů, zadrženo bylo 24 demonstrantů.

Demonstrace pokračovaly ve středu. Protestující zaútočili na kanceláře vládnoucí Srbské pokrokové strany a na novináře. Žádali poskytnutí přesných dat o obětích covidu-19 a nadávali na redakční politiku národního rozhlasu a televize, které podle jejich názoru neobjektivně informují o akcích opozice. Protestní akce se konaly také v jiných srbských městech.

Vučić nazval noční nepokoje v hlavním městě nejhrubším politickým násilím za několik posledních let a poukázal na účast ultrapravicových extremistů, kriminálníků a tajných služeb sousedních zemí. Škody způsobené městu v první den byly odhadnuty na 127 tisíc eur.

Poté, co lidé vyšli do ulic, premiérka Ana Brnabićová prohlásila, že úřady země odmítly myšlenku vyhlásit policejní hodinu. V důsledku toho bude zakázáno, aby se v srbském hlavním městě shromažďovaly skupiny složené z více než deseti lidí.

Protesty se však dnes obnovily. Protestující se sešli znovu v Bělehradě, Novém Sadu, Niše, Subotice, Čačce a Kragujevaci.