Václav Klause uvádí, že současná vládní opatření zaměřená na zastavení pádu ekonomiky budou mít jen krátkodobý efekt, který neřeší situaci bezprecedentního nárůstu státního zadlužení a další problémy. „Je třeba jít dál. Je nezbytný koncepčně systémový pohled. Vláda musí mít odvahu a ambici sáhnout i do podstaty našeho ekonomického systému,“ tvrdí.

Nevylučuje však, že vláda možná nemá dostatečný mandát na realizaci systémových změn.

„Je oslabovaná svým nevětšinovým charakterem, neproduktivní a bezkoncepční politikou parlamentní opozice a dryáčnickým chováním opozice mimoparlamentní,“ vysvětluje bývalý český prezident.

Každopádně by vláda měla o tu důvěru usilovat, neboť současné podmínky jí stanovili historický úkol, na který nesmí rezignovat. „Čekat až na volby na podzim 2021 si naše země nemůže dovolit. Navíc nepředpokládáme, že přinesou revoluční zvrat či změnu současného nestabilního rozložení politických sil,“ upozornil Klaus.

Historická zkouška pro opozici

Dnešní přelomové chvíle jsou podle Klause unikátní šancí nejen pro vládu, ale i pro opozici, které v tuto chvíli chybí hlubší představa o tom, jak má být uspořádaná společnost.

„Zatím i u ní vidíme jen politikaření, malicherné spory o detaily či soutěž o nejštědřejší rozdávání peněz z kapes daňových poplatníků. Není u ní vidět zájem státu a společnosti jako celku,“ vytýká Klaus opozici.

Stanovení cíle

Nelze podle něj dovolit, aby se opakovala stejně dlouhá stagnace, jakou jsme měli po krizi let 2008-2009, proto trvá na tom, že má být neodkladně zahájena příprava institucionálních a rozpočtových opatření.

„Zavedením závazných pravidel a limitů je nutné bránit rozvratu veřejných financí. Současně musí být zahájena příprava liberalizačních opatření, která by pomohla nastartovat ekonomické oživení,“ napsal Klaus s tím, že je třeba radikálně snížit roli státu ve prospěch trhu a usnadnit tak podnikatelské aktivity.

Potřebné kroky

To podle něj nejprve vyžaduje opustit představu o tom, že státní dluh nevadí. Samotná ekonomická deregulace nemá být přitom podle Klause nahrazena pouhým škrtáním státních výdajů nebo počtu státních institucí. Chce totiž, aby znovu došlo k desubsidizaci, respektive k odstraňování státních dotací všeho druhu.

„To byl tehdy největší a nejúspěšnější průlom do myšlení a chování ekonomických subjektů. Považovali jsme to za klíčový předpoklad pro obnovení tržní ekonomiky. Stejný krok musí po třech desetiletích nastat znovu, neboť dotace v tomto již ,svobodném’ období, zejména v jeho druhé polovině, bez velkých protestů ekonomů nebezpečně narostly,“ všímá si Klaus.

Dalším krokem podle něj má být soustředění pozornosti na rozpočet a rozpočty v příštích letech. „Je nutné uskutečnit zpřehlednění celého rozpočtového systému a návrat výdajů státu z nejrůznějších fondů, žijících svým vlastním životem, do státního rozpočtu,“ navrhl Klaus s tím, že má nastat výrazné omezení počtu i rozsahu financování neziskových organizací, které nejsou vystavené podobné veřejné kontrole.

„Dá se očekávat, že to vyvolá obrovské protesty všech těch, kteří se touto cestou v posledních letech dokázali přisát na peníze státu (neboli daňových poplatníků),“ očekává Klaus.

Nová omezení se mají podle něj dotknout také daňového systému, který je podle něj třeba „vyčistit od obrovského množství nesystémových úlev a zvýhodnění zavedených následkem populistických opatření“.

Bývalý prezident by rovněž využil dnešního okamžiku k dávno odkládaným restriktivním zásahům do mandatorních výdajů státu. Má to podle něj zahrnovat odmítnutí automatické valorizaci a indexaci důchodů, příjmů, dávek a dalších státních výdajů.

Jako poslední krok uvedl Klaus zrušení zákona o státní službě, který se podle něj neosvědčil. „Je brzdou ekonomických aktivit a je mechanismem, jak fixovat a zvyšovat počet úředníků a udržovat neefektivitu byrokratického aparátu,“ uvedl bývalý prezident Václav Klaus.