„Fakta o šíření destruktivních, nevěrohodných, provokativních a protichůdných informací ze strany zahraničních nevládních organizací financovaných vládami zahraničních států, jako jsou Velká Británie, Německo, Kanada, USA, Česká republika, Švédsko, a také Evropskou komisí, a rovněž ze strany v Rusku nežádoucích nevládních organizací, jako je Člověk v tísni (Česká republika) a Open Society Foundations (USA),“ řekl Piskarjov.
Podle jeho slov poslanci odhalili „četná fakta o porušení zásad činnosti zahraničních médií vykonávajících funkci zahraničního agenta“, pokud jde o šíření materiálů agitačního charakteru bez příslušného označení.
„Podle našeho názoru mají všechny tyto publikace za cíl ovlivnit svobodu projevu občanů,“ zdůraznil.
Komise rovněž zaznamenala zvýšení zahraničního financování ruských neziskových organizací o 20 %. „Existuje důvod se domnívat, že úkolem bylo projevit maximální aktivitu nacílenou na zmaření hlasování,“ předpokládá Piskarjov.
Ústřední volební komise RF 2. červena oznámila, že po sečtení 100 % hlasovacích lístků za přijetí změn Ústavy RF hlasovalo 77,92 procent Rusů, proti změnám se vyslovilo 21,27 hlasujících.
Všeruské hlasování o změnách v Ústavě RF bylo původně naplánováno na 22. dubna, ale kvůli situaci s koronavirem později ruský prezident Vladimir Putin rozhodl, že nový den hlasování byl stanoven na 1. července. Kvůli bezpečnosti hlasujících bylo rozhodnuto, že Rusové mohou hlasovat celý týden – od 25. června do 1. července.
Obyvatelé dvou regionů, Moskvy a Nižněnovgorodské oblasti, mohli hlasovat online. Celková účast v online hlasování činila 93,02 %. Uvádí se také, že více než 55 % Rusů hlasovalo v prvních šesti dnech hlasování.