Mnozí vědci to předpokládali i dříve kvůli podobě dvou civilizací, tuto verzi však zpochybňovali badatelé, kteří předpokládají, že národy rozdělovala nepřekonatelná bariéra v podobě tisíce kilometrů Tichého oceánu.

Vědci získali genetické údaje 807 obyvatel Kolumbie a Francouzské Polynésie, aby našli příznaky společného původu. Vzorky zahrnovaly 17 ostrovů a 15 indiánských skupin, které žijí podél tichooceánského pobřeží Severní a Jižní Ameriky od Mexika do Chile. Výsledky analýzy ukázaly, že v DNA obyvatel několika ostrovů jsou fragmenty identické indiánským. Důvodem společných fragmentů je smíchání dvou kultur.

„Schůzka“ dvou národů podle vědců proběhla okolo roku 1200 našeho letopočtu, což je doba obydlení polynéských ostrovů. Vědci předpokládají, že Polynésané se mohli vysadit na území dnešní Kolumbie, ale také je možné, že jedna nebo dvě lodě Indiánů mohly na ostrovy náhodou narazit.

Jedním z dřívějších argumentů spojení dávných Američanů a Polynésanů byly sladké brambory, které se objevily v Jižní a Střední Americe. Rostly však také na ostrovech Oceánie. Navíc Polynésané i Američané nazývaly tyto rostliny slovy se stejným kořenem.

V Mexiku vědci objevili starověké hroby lidí a mamutů

Vědci z Mexického národního institutu antropologie a historie informovali o objevu na místě výstavby nového mezinárodního letiště Felipe Angelesa v Mexico City. Objevili pozůstatky 60 mamutů a 15 lidských hrobů předhispánského období.

Podle archeologů patří nalezené exempláře mamutů k druhu Mammuthus columbi, který obýval Severní Ameriku během období pleistocénu, které skončilo před 12 000 lety.