Co se týče vzájemných vztahů mezi Ruskem a Českem, stále to nevypadá nejlépe. To dnes potvrdila i mluvčí resortu zahraničí.

„Že naše vztahy s Ruskem nevzkvétají, není žádné tajemství. Problémy jsme chtěli řešit vzájemnými konzultacemi, na ruské straně však zatím nevidíme vůli k jejich zahájení,“ uvedla Štíchová.

Dnes se k věci vyjádřil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který současné rusko-české vztahy označil za zkalené. Doplnil ještě, že kontakty s českým vedením se podle něj nyní neplánují.

Konzultace na vyřešení sporů

Připomeňme, že na začátku května ministr zahraničí Tomáš Petříček prohlásil, že Česko požádalo Ruskou federaci o konzultace k vyřešení vzájemných sporů, a to na základě vzájemné smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci z roku 1993. Strany se ale od té doby nedokázaly shodnout na formátu jednání a vzájemně se obviňovaly z jejich blokování.

O špatných vztazích dnes hovořil i Peskov, a to v souvislosti s údajnou špionážní aférou kolem poradce šéfa vesmírné agentury Roskosmos a bývalého novináře Ivana Safronova, kterého podle obhájců ruská kontrarozvědka (FSB) podezírá z vlastizrady kvůli údajné spolupráci s českou rozvědkou. Safronov ake veškerá obvinění odmítl. Na jeho podporu dokonce někteří odpůrci ruského režimu uspořádali demonstrace a naznačovali, že skutečným důvodem jeho zadržení byla Safronovova novinářská činnost.

Vztahy mezi ČR a RF

Vzájemné vztahy mezi oběma zeměmi utrpěly v posledních měsících hned několik ran a pošramotila je řada sporů. Jedním z nich bylo i odstranění sochy maršála I. S. Koněva z pražského náměstí Interbrigády, o němž rozhodlo tamní vedení městské části v čele s Ondřejem Kolářem.

Další ránou bylo vybudování pomníku vlasovcům, které měl na svědomí kontroverzní starosta Řeporyjí Pavel Novotný. Konkrétně nechal na území městské části umístit pamětní desku vlasovcům, coz byli sovětští občané, kteří se v německém zajetí nechali naverbovat do kolaborantské ozbrojené formace Ruská osvobozenecká armáda (ROA), která byla vytvořena nacistickým Německem, a dopustila se páchání válečných zločinů. ROA od začátku roku 1945 bojovala na straně nacistického Německa, ale na konci války se zúčastnila pražského povstání, Prahu však do kapitulace německé armády ve městě a vstupu Rudé armády opustila.

Rusy nepotěšilo ani to, když Zdeněk Hřib přejmenoval náměstí, kde stojí ruské velvyslanectví na počet zavražděného ruského opozičního politika Borise Němcova. Kromě toho tento pražský primátor již dříve odmítl po rekonstrukci Staroměstské radnice vrátit pamětní desku, která připomínala pomoc Rudé armády pražskému povstání.

Velký vliv měla i ricinová kauza. Dne 26. dubna totiž týdeník Respekt přišel se zprávou, že podle jeho zdroje z tajných služeb do Prahy přicestoval muž s ruským diplomatickým pasem, který údajně měl v kufru smrtící jed ricin a mohl by představovat nebezpečí pro české komunální politiky. V souvislosti s tím pražský primátor Zdeněk Hřib, starosta městské části Praha 6 Ondřej Kolář a starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný dostali ochranku. Rusko ale veškerá obvinění důrazně odmítlo. Následně ale česká vláda rozhodla, že z naší země vyhostí dva ruské diplomaty. Šlo o muže, kteří dle informací českých úřadů pracovali pro ruské tajné služby.

V neposlední řadě zmiňme, že Bezpečnostní informační služba (BIS) i Vojenské zpravodajství pravidelně varují před ruskou zpravodajskou činností v ČR a Rusko bylo letos obviněno z kybernetických útoků (nejen) na české nemocnice. Dále se země často přou i o interpretaci řady historických událostí, mimo jiné invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 nebo role takzvaných vlasovců při osvobození Prahy na konci druhé světové války.