Stanislav Křeček je nyní živým příkladem toho, že se ani jeho osobě nevyhnulo osočování z rasismu. V Brně totiž vandalové zaútočili na sloup před ombudsmanstvím, na kterém se pořádně vyřádili.

„Před časem v Brně. Nejen Churchill…“ napsal na svůj Facebook Křeček a k příspěvku připojil všeříkající fotografii.

Jak je vidět ze snímku, na sloup, který stojí před jeho úřadem, někdo napsal: „Křeček rasista“. Kromě toho nápisu se na místě objevila i další hesla psaná oranžovou barvou, a to „rasista Křeček“. To však nebylo vše – tato hesla byla doplněna o nevhodný geometrický obrazec, který je známý jako symbol pro ženské pohlaví.

Stanislav Křeček se tak rozhodl, že se o tento incident podělí s veřejností, aby si lidé uvědomili, že u nás nejde jen o Churchilla.

Pokud jde o reakce, byly různé. Lidé se jej ale vesměs snažili podpořit a povzbudit. Dotyčnému na sociální síti vzkazovali, že si z toho nemá dělat těžkou hlavu, protože jej dotyční zřejmě řadí mezi velikány. I další mu radili, ať se celé věci zasměje, protože „je to projev duševního zouufalce“.

„No, někteří spoluobčané mají holt omezené vyjadřovací schopnosti i kognitivní funkce. Vlastně by se nám jich mělo zželet a zřídit pro ně nějaký ústav, který jim pomůže se vyrovnat se životem,“ uváděli komentující.

I další poznamenávali, že z takového díla doslova „srší inteligence autora“ a dodávali, že „blbost nezná meze“.

O svůj komentář se podělil i mediální expert Petr Štěpánek, který napsal: „Jj, pravda a láska má spoustu podob.“

Jiní se však celé věci dokázali zasmát a brali ji s nadhledem.

Dřívější obvinění

Za zmínku však stojí to, že nejde o první takové obvinění z rasismu, pokud jde o Křečka. Ten si toto nařčení vysloužil již dříve, a to za svá prohlášení z rozhovorů, kdy se vyjadřoval k romské menšině a řekl, že problematice diskriminace (tedy i rasové) nebude věnovat větší pozornost, než s jakou se na něj obracejí občané.

„Neznám žádné představitele Romů, kteří by se organizovali, kteří by říkali, jaké má být soužití s většinovou společností nebo za jakých podmínek budeme odstraňovat vyloučené lokality,“ řekl kdysi Křeček v jednom z rozhovorů a myslel tím, že by i příslušníci romské menšiny měli přispět k tomu, aby už nebyly vyloučené lokality.

Připomeňme také komplikace, které provázely Křečkův nástup do funkce, když se stal ombudsmanem. Proti jeho zvolení tehdy aktivně protestoval aktivista a šéfredaktor Deníku Referendum Jakub Patočka. Ten se dokonce snažil zabránit jeho příchodu do úřadu vlastním tělem, ale byl neúspěšný. V té době se na transparentech objevovaly nápisy jako „Ochránce ‚utlačované‘ většiny tady nechceme!“ nebo „bílej Křeček jede tmou“.

Poškození sochy Churchilla

V první polovině června byla posprejována socha bývalého britského premiéra Winstona Churchilla na pražském Žižkově. Protestům ve Spojených státech a Evropě a vandalismu s ním souvisejícím se tak nevyhula ani tato památka na Praze 3. Podstavec sochy byl totiž posprejován červenou barvou a slovy „Byl rasista. Black lives Matter“.

Kontroverzní čin následně vyvolal bouřlivou reakci ve veřejnosti, včetně řady českých politiků. Odsoudil ho například předseda ODS Petr Fiala, který poukázal na zásluhy bývalého britského premiéra a jeho osobní roli ve vítězství nad nacistickým Německem.

V českých médiích se následně objevilo prohlášení autorek kontroverzního skutku, kde vysvětlují důvod své akce. Podle jejich slov již dlouhou dobu mají výhrady k tomu, jak se prezentuje historická úloha bývalého britského premiéra Churchilla. Protestní akce vyvolané smrtí Afroameričana George Floyda se staly vhodnou záminkou k tomu, aby vyjádřily svůj záporný postoj vůči obrazu britského politika, který panuje v současném historickém a politickém diskurzu. 

Ve svém prohlášení autorky tvrdí, že nepopírají úspěchy a zásluhy Churchilla. Nicméně je podle jejich názoru třeba věnovat dostatečnou pozornost i těm zločinům, na nichž se podílel během svého politického působení. Zdůrazňují například jeho odpovědnost za hladomor v Bengálsku v roce 1943, jehož důsledkem byla smrt až tří milionů lidí. Nenechávají bez povšimnutí ani jeho rozhodnutí použít chemické zbraně proti protestujícím v Iráku v roce 1921 či rozkazy střílet do protestujících horníků ve Walesu. Autorky nemají sebemenší pochyby v tom, že Winston Churchill zastával rasistické postoje, což podle jejich slov potvrzuje řada jeho výroků. 

Praha a hlavní nádraží

Nedávno jsme informovali o tom, že je kromě Churchilla ve hře i další státník s pomníkem v Praze. Řeč je o americkém prezidentovi Woodrowovi Wilsonovi, jehož jméno nese pražské hlavní nádraží a jehož socha stojí v parku před ním. Wilson je u nás považován za člověka, který zásadně přispěl ke vzniku Československa. Ve Spojených státech to ale vidí jinak, jelikož byl označen za nenapravitelného rasistu.

Uvádí se, že nátlaku na vymazání Wilsona nakonec podlehla i Princetonská univerzita, kterou v letech 1902 až 1910 dotyčný vedl jako rektor. Z tohoto důvodu škola přejmenovala Školu veřejných a mezinárodních věcí (dříve Škola Woodrowa Wilsona, nyní Princetonská škola) a také jednu z rezidenčních kolejí.