Kauza kolem údajného střetu zájmů stále nekončí. Připomeňme, že Babiš byl podezírán z toho, že v rozporu se zákonem o střetu zájmů stále ovládá média spadající pod holding Agrofert. Krajský úřad ale v loňském roce rozhodl, že k žádnému přestupku nedošlo a řízení pravomocně zastavil.

„Zákon opravňuje nejvyššího státního zástupce napadnout žalobou rozhodnutí správního orgánu výhradně k ochraně závažného veřejného zájmu. Smyslem zákonné úpravy není revidovat individuální přestupková řízení a uložené sankce. Samotný fakt, že se v daném případě jedná o významného představitele veřejné moci, nezakládá závažný veřejný zájem na soudní přezkum správního rozhodnutí,“ prohlásil Petr Malý.

Celé přestupkové řízení o střetu zájmů zahájil černošický městský úřad. Pod tuto oblast totiž spadají Průhonice, v nichž premiér žije. Za podnětem stojí organizace Transparency International (TI), která si stála za tím, že Babiš ovládá holding Agrofert i po převedení do svěřenských fondů a vlastnictvím médií porušuje zákon. Tato nařčení však Babiš několikrát odmítl.

V loňském roce byla premiérovi ze strany Černošického městského úřadu uložena pokuta ve výši 200 000 Kč. Babiš se tehdy ale bránil, odvolal se a krajský úřad následně rozhodnutí zrušil a věc vrátil do Černošic k novému projednání. Poté následovalo druhé rozhodnutí, kdy tento městský úřad rozhodl stejně. I tehdy se premiér odvolal. Poté krajský úřad jako odvolací orgán řízení pravomocně zastavil.

Babiš postupně ovládá stát

Po tomto sledu událostí následoval však další krok. Již zmiňovaná organizace TI se totiž spolu se senátorem Lukášem Wagenknechtem (Piráti) rozhodla, že podá podněty k podání správní žaloby. Ti však nejsou s výsledkem spokojeni a rozhodnutí vnímají jako doklad postupného převzetí a ovládnutí státu Babišem.

„Pavel Zeman byl jediný, kdo v této fázi mohl tento případ k soudu dostat, a on to odmítl. Přijde mi absurdní, že v tom nevidí závažný veřejný zájem,“ nechal se slyšet ředitel Transparency International ČR David Ondráčka a dodal: „Pokud Babiš postupně ovládá stát, tak se ptám, jestli může státní zástupce jít proti těmto zájmům.“

Wagenknecht zase prohlásil, že nejvyšší státní zástupce nerespektuje rozhodnutí Ústavního soudu, jenž se podrobně věnuje požadavkům zákona o střetu zájmu právě v kontextu veřejného zájmu.

„Soud explicitně konstatoval, že v případě zákona o střetu zájmů jde o postup zákonodárce stanovující potřebná omezení při provozování a vlastnictví sdělovacích prostředků, která sledují veřejný zájem na férovém vedení politické soutěže jako neoddělitelné součásti politického života demokratického právního státu,“ řekl senátor.

Člen Pirátů pak ještě dodal, že dnes zřejmě v Česku není možné dočkat se stanoviska nezávislého soudu ohledně střetu zájmů premiéra.

„Podle mého názoru je to viditelný dopad převzetí státu, jehož jsme v posledních letech svědky,“ míní.

Když Malý celou věc komentoval, zdůraznil, že se tento případ týká výhradně posouzení údajného střetu zájmů v mediální oblasti, ne čerpání dotací.

„Aktuální rozhodnutí nejvyššího státního zástupce nepodat správní žalobu ve věci údajného střetu zájmů nesouvisí s probíhajícím trestním stíháním předsedy vlády Andreje Babiše v trestní věci označované jako kauza Čapí hnízdo,“ dodal mluvčí NSZ.

Podotkl také, že oprávnění NSZ podat správní žalobu k ochraně veřejného zájmu je zcela výjimečnou pravomocí. Tu je tedy možné využít právě a jen v závažných případech, jako tomu v minulosti bylo například v případech fotovoltaických elektráren.

Pokud jde o postoj Babiše, zopakujme, že ten si již dlouhodobě stojí za tím, že celá věc byla vyprovokovaná na základě udání „zkorumpované neziskovky Transparency International a udavačů z Pirátů“.