• Vybrat den

    Březen 2024
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    Nad ropnou supervelmocí se stahují mraky. Názor

    6-7-2020 Sputnik CZ 53 911 slov zprávy
     

    Požadoval totiž, aby byla snížena produkce ropy a zahájeno plnění závazků přijatých na základě poslední dohody OPEC+. Pokud Abuja a Luanda nesníží produkci, Saúdové si vyhrazují právo dumpingu a vytlačit je z asijského trhu, kam většinou přichází nigerijská a angolská ropa.


    Jarní dohody OPEC+ znamenaly, že od 1. května produkující země sníží těžbu ropy, a to by uvolnilo přesycené trhy a zvýšilo ceny energie. Záchranný plán stanovil, že v prvním období (květen - červen) bude celková produkce snížena o 9,7 milionu barelů denně, ve druhém (červenec - prosinec) o 7,7 milionu a v první polovině roku 2021 bude stačit k udržení přiměřených cen snížení o pouhých 5,7 milionu.



    V samotné dohodě jsou zajímavé dva momenty.

    Za prvé: iniciátorem uzavření dohody v rámci OPEC+ byl právě Rijád, který se už v zimě vydal na stezku cenové války s Moskvou a stanovil jí podobná ultimáta.


    Za druhé: dubnová dohoda je dobrovolná pro všechny signatáře. To znamená, že ji mohou plnit, nebo ne.


    Je třeba říci, že Nigérie a Angola, které patří do základní struktury OPEC, již od počátku sabotovaly plnění dohody, i když zdaleka nebyly nejzarputilejšími sabotéry. Podle květnových výsledků se ukázalo, že plán snižování výroby je špatně dodržován: například Irák a Gabon jej splnily méně než na polovinu, Kazachstán, Nigérie a Angola - ze dvou třetin. A zatímco první výše uvedení 18. června na zasedání ministerského monitorovacího výboru již informovali o svých plánech na kompenzaci chybějících objemů, tak zástupci černého kontinentu pokračují v usilovné těžbě, což neumožňuje snižovat ceny na úroveň alespoň minimálního zisku.


    Je třeba dodat, že Nigérie již v dubnu, na pozadí krachu padesáti tankerových dodávek, začala aktivně dumpingovat a nabízet své druhy Bonny Light a Qua Iboe za cenu v průměru o tři dolary nižší než Brent, a její současné vyhýbání se závazkům vyvolává v Saúdské Arábii pochopitelné podráždění - nízké ceny způsobují rozpočtu velmi bolestivou škodu.



    Tento rok začal pro Saúdy velmi slibně. V prosinci - v lednu byl podíl státního gigantu Saudi Aramco prodán za rekordních 29 miliard dolarů a cena ropy činila zhruba sedmdesát dolarů za barel. Rozpočet království je založen na ceně za barel 80 USD, to znamená, že lednová čísla na trhu již vedla ke ztrátám, ale ne tak katastrofickým jako při současné ceně 40 USD. Je zcela logické, že Saúdská Arábie, kde příjmy z ropy a zemního plynu představují polovinu HDP a 70 % exportních zisků, má největší zájem na obnovení trhu. Podle hodnocení agentury Fitch vzroste saúdský rozpočtový deficit do konce roku na 15 % a překoná hranici sto miliard dolarů.


    Hlavním problémem při překonávání současné situace je kromě vědomě patové ultimátové diplomacie to, že se Nigérie a Angola potýkají se stejnými problémy. Mají na vybranou: buď vědomě přiškrtit své ekonomiky, nebo následovat příkladu Ruska a jít se Saúdy do klinče.


    Omezenost výběru se projeví, pokud znáte základní čísla: Nigérie je v těžbě ropy osmou zemí na světě a první v Africe a denně se tam těží dva miliony barelů. Vývoz uhlovodíků představuje více než 90 % vývozního zisku.



    Na paty jí šlape Angola, která po třech desetiletích krvavých občanských sporů dokázala přejít k systematickému rozvoji, který je založen na téže ropě z povodí Konga. Angolský ropný trh, který produkuje asi jeden a půl milionu barelů denně, je pevně obsazen ExxonMobilem, Totalem, Chevronem a British Petroleum a tyto společnosti zřejmě nebudou potěšeny poklesem výroby. Podzemní bohatství zde tvoří 37 % hrubého domácího produktu, 75 % vládních příjmů a (podobně jako v Nigérii) 90 % příjmů z vývozu. Ale přesto během posledních čtyř let angolská ekonomika vykazuje negativní růst.

    Není divu, že se tito dva členové OPEC snaží zůstat nad vodou tím, že nabízejí svůj jediný investiční produkt – zdroj energie.


    Způsob, jakým chtějí Saúdové donutit své kartelové kolegy omezit výrobu, si zasluhuje zvláštní pozornost minimálně proto, že tato hra může skončit úplně jiným způsobem, než si myslí autoři ultimátu.


    Saúdská Arábie, která produkuje dvakrát více ropy než Angola a Nigérie dohromady, je může vytlačit z trhů v asijsko-tichomořském regionu pouze teoreticky. Protože trh Číny a Indie je prvořadým a klíčovým nejen pro Afričany, ale i pro samotné Saúdy. Právě třicetiprocentní pokles vývozu do asijsko-tichomořského regionu vedl k tomu, že rozpočet království ztratil pouze v prvním čtvrtletí 11 miliard dolarů. Údaje za období šesti měsíců zatím nejsou k dispozici, ale rozhodně nebudou o nic lepší.



    Zaplavovat asijský trh ropou o pár dolarů levnější než konkurence, to je cesta nikam. Protože Indie kvůli velkému nárůstu onemocnění může opět upadnout do hluboké karantény a Čína jako jediná ekonomika, která přešla k oživení, si může bezpečně vybírat z mnoha dalších nabídek. Ropa se ve světě těží nejen na Středním východě; ve Spojených státech jsou nyní ropné sklady naplněny na rekordní úroveň. 540 milionů barelů ropy Brent a WTI čeká na kupujícího a není pochyb o tom, že Američané je s velkým potěšením prodají komukoliv, jen aby se dostali z pasti nadprodukce.



    Jazyk ultimát, jehož pomocí se některé země pokoušejí komunikovat s mezinárodním společenstvím, je kontraproduktivní a již málokoho vyleká. Avšak bez ohledu na to, zda Angola a Nigérie přijmou pravidla ropné hry či nikoliv, napětí se bude pouze zvyšovat. Minimálně do té doby, dokud globální pandemie neskončí a průmysl znovu nebude potřebovat miliony barelů a miliardy krychlových metrů paliva.

    Všichni jsou přátelé v klidném a bohatém období, ale v době, kdy je v sázce přežití národní ekonomiky, se každý chrání, jak může.


    Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.


    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑