„Fiala a Kalousek nechtějí moc, ale pracovat pro zemi. K demonstracím jsou vážné důvody. Babišovi jde jen o moc…“ shrnul před týdnem 19letý aktivista spolku Milion chvilek pro demokracii Radoslav Sturm. Právě tento citát se stal ústředním bodem diskuze Luboše Xavera Veselého a Ondřeje Hejmy. Podle populárního českého zpěváka ale postoje mladého aktivisty nejsou vůbec podstatné.

„Myslím, že vůbec není zajímavé, co ten pan Sturm – čerstvý člen ODS – říká. Byly to ostatně příšerné bláboly a nic z toho, co je v titulku, ostatně není pravda. Já jsem si z toho vzal jinou věc, a to, že tenhleten člověk je prototyp nové profese, která tady u nás vzniká – prototyp profese aktivisty,“

míní Ondřej Hejma.

Pro Hejmu je mnohem zajímavější otázka, co tlačí mladou generaci do řad aktivistů. Přestože sám Sturm v rozhovoru vysvětluje, že hlavním důvodem pro něj byly neuspokojivé poměry v zemi, Hejma se domnívá, že se za tím skrývají peníze a neochota na sobě pořádně pracovat. Aktivismus proto označil za parazitismus.

„Jak tam říká, absolvoval základní školu, střední školu, maturitu. A teď hledá, co bude dělat – nechce se mu se učit. Pochopil, že když se stane aktivistou, tak bude v balíku, protože aktivismus je dneska také velice výnosná profese. Podívejme se na ten Milión chvilek, kolik tito aktivisté vybrali dodneška peněz. Soukromě tipuji, že těch 100 miliónů tam někde je. A on to potom ten pan Sturm vidí a říká si: ‚To je prima. Tak já to jdu dělat a budu vydělávat. Nemusím nic umět. Jde o to být pouze dostatečně loajální a dostatečně drzý.’  Být aktivista je tudíž parazitismus dnešní doby, který je coby nová profese výborně financovaný,“ tvrdí Hejma.

Na transparentním účtu má v současnosti Milion chvilek přes 2,6 milionu korun, kde jsou uvedeny jak příjmy, tak i výdaje spolku. Chybí ovšem výdaje na výplaty pro zaměstnance spolku, což některé pozorovatele vedlo k domněnce, že existuje i „netransparentní účet“, o kterém veřejnost příliš neví.

Konflikt ve vedení Prahy jako ilustrace

Co se stane, až tito aktivisté dospějí, podle Hejmy ilustrují současné napjaté vztahy v pražské koalici. Zde si radní vzájemně snaží podkopat iniciativy svých koaličních partnerů a za jejich zády sepisují „tajné posudky“.

„To je bezvadné, to je nový žánr – tajný posudek. Takhle to vypadá, když ti Sturmové dorostou. Čili když ti aktivisti dorostou do let, tak se z nich stanou funkcionáři. To samé: nechtějí nic dělat. Chtějí jenom opakovat vyřčené pravdy. A tady, protože už jsou to velcí kluci a jde o velké peníze, tak proti sobě intrikují a dělají ty tajné posudky,“ konstatoval Ondřej Hejma.

Vztahy v pražské koalici se vyhrotily po čtvrtečním jednání zastupitelstva, když se Piráti, Praha sobě a Spojené síly pro Prahu nejenže nedokázaly dohodnout na bodech programu, ale v tajnosti si nechaly vypracovávat oponentní posudky.

Konkrétně se jedná o návrh Hany Marvanové (STAN) na řešení družstevního bydlení. Ačkoli s ním členové Pirátů a Prahy sobě nesouhlasili, předložila ho na jednání rady s nadějí, že se ho podaří schválit za využití hlasů opozice, což se nakonec ale nestalo a bod nebyl na jednání vůbec zařazen.

Marvanová totiž nevěděla, že si Piráti nechali vypracovat analýzu od společnosti Ernst & Young, která údajně našla v návrhu chyby. Právě tuto analýzy primátor Zdeněk Hřib (Piráti) uvedl jako důvod, proč bod o družstevním bydlení neprojednávat. Marvanové se nelíbilo, že se o analýze dozvěděla pouhý den před jednáním zastupitelstva, ačkoli byla na magistrát doručena již 16. června.