Hned v úvodu Hybš vzpomněl, že před 14 dny bylo odhaleno plagiátorství Borise Kollára a uvedl, že nedávno upozornili také na neplnění daňových povinností ve firmách, v nichž je spoluvlastníkem právě Kollár.

„Tentokrát přicházíme s dalšími závažnými podezřeními ohledně podnikání Borise Kollára, na které si obyčejní lidé zaslouží pravdivé odpovědi,“ řekl předseda strany.

Když se pokusil přiblížit situaci, vyzval lidi, aby se pokusili zamyslet nad tím, zda by začali podnikat s firmami, jejichž vlastníky neznají a zda bys nimi dělali milionové obchody. Poukázal přitom na to, že tyto společnosti sídlí v exotických zemích, které jsou proslavené schránkovými firmami a podezřelými finančními transakcemi.

„Zeptejte se obyčejného člověka, zda by spolupracoval a obchodoval s člověkem, kterého novináři podezírají z praní peněz. Pro běžného člověka je to vše takové zvláštní a podezřelé. Zdá se ale, že pro předsedu parlamentu Borise Kollára to problém není“ uvádí dotyčný.

Podle jeho slov je totiž Kollárova firma je propojena se schránkovými firmami z Kypru, Karibiku a Panamy. Na tiskové konferenci byla dokonce připravena tabule, na níž bylo zobrazeno schéma, které se dle Hybše běžně používá při praní peněz.

„A Boris Kollár rovněž neměl problém spolupracovat a obchodovat s nechvalně známou osobou, Geoffrey Magistrate, kterého novináři z mezinárodní organizace investigativních žurnalistů podezírají z napomáhání praní peněz,“ pronesl.

Následně na konferenci promluvila Jaroslava Lukačovičová, jejímž úkolem bylo vysvětlit systém fungování schránkových firem.

„Schránkové firmy se všeobecně zakládají z titulu, že jejich vlastník chce zůstat v utajení, protože si prostřednictvím nich buď snižuje daně nebo si s jejich pomocí shromažďuje majetek, který nemůže legálně přiznat ve své zemi, jelikož často pochází z podezřelých operací a transakcí,“ uvádí odbornice.

Lukačovičová představila také další možnosti, jak si člověk také peníze může nechat vyplatit. Jednou z nich je například vyplacení odměny za prodej podílu ve vlastní firmě, které měl v roce 2002 údajně využít i Kollár. Celou věc názorně vysvětluje na předem připravené tabuli se schématem.

„Všechny tyto informace jsme získali z veřejně dostupných zdrojů, ze sbírky listin, z obchodního registru, registru Kypru a naše stopy končí někde v roce 2010, protože, i když je BSSC s.r.o. stále aktivní a pan Kollár v ní stále vlastní 50% podíl, tak si neplní povinnosti, neukládá dokumenty do sbírky listin, nepodává účetní uzávěrky a zřejmě ani daňové přiznání, a kromě toho porušuje zákon o účetnictví,“ uvedla odbornice.

Podle strany Spolu by tak na takové podezřelé transakce měla upozorňovat Slovenská informační služba. Problém však spočívá v tom, že jejím šéfem je politický nominant hnutí Jsme rodina, v jehož čele stojí právě Kollár.

Hybš po Kollárovi tedy požaduje, aby pravdivě zodpověděl všechny otázky, vysvětlil všechny podezřelé finanční transakce a řekl, kdo jsou skutečnými majiteli schránkových firem. Připomněl, že současná vláda Slovenska stavěla svou kampaň na bojování proti korupci, netransparentnosti a nekalému podnikání, a tak by její ústavní činitelé měli být vzorem pro obyčejné lidi. Hybš rovněž vyzval i premiéra Igora Matoviče, aby byl v tomto případě velmi důsledný.

Po proslovu Hybše a Lukavičové následovaly dotazy mnohých novinářů.

Kollár: Ta firma 18 let nepodnikala

Pokud jde o vyjádření samotného aktéra celé kauzy, Kollár se k věci vyjádřil následovně.

„Ta firma osmnáct let neučinila žádný pohyb. Nepodnikala. Musíme jít do archivu a vše dohledat,“ reagoval Boris Kollár na obvinění strany Spolu s tím, že více vysvětlí, až poté, co se spojí s účetním.

Dodal také, že poslal zaměstnance na daňový úřad, aby přinesl potvrzení o tom, že podával daňová přiznání i ve sporném období. „Fakt si nepamatuji všechno. Až všechno dohledám, odpovím na tyto otázky,“ řekl Kollár.