V době pandemie covidu-19 ceny potravin znatelně vzrostly. Obzvláště se to projevilo v případě masa, u kterého, jak tvrdí David, cena vzrostla až o 30 %. Kdo na růstu spotřebitelských cen vydělává, ale nejsou zemědělci, nýbrž zpracovatelé a obchodní řetězci.

„Zpracovatelé a zejména obchodní řetězce na obchodu s masem nyní vydělávají více než 300 %,“ tvrdí David. „To je výsledek budování kapitalismu podle požadavků na hospodářskou soutěž dle práva EU. Za 1. Československé republiky přitom byla marže větší než 30 % považována podle tehdejších zákonů za nelegální ‚šmelinu‘. Předválečnou republiku rozhodně nikdo nemůže označit za komunistickou nebo socialistickou zemi. Kdepak asi udělali chybu páni z Bruselu, kteří českým vládám diktovali podmínky ekonomické transformace?“ odkázal na historické reálie europoslanec.

Chybu mimo jiné vidí ve vytvoření Světové obchodní organizace (WTO) a liberalizačních dohodách, jež otevřely evropský trh s potravinami třetím zemím a z Evropské unie se tak stal čistý dovozce potravin. Přitom v době pandemie akce komise situaci ještě zhoršily.

„Komise vypsala jako intervenční opatření dotaci na soukromé skladování chlazeného masa na dobu 90 dnů. Zvláštní je, že za této situace nepřistoupila k omezení dovozů. ‚Řešení‘, s nímž přišla komise, je účinné podobně, jako když nemocnému AIDS lékař podá aspirin,“ konstatoval David.

Český europoslanec upozorňuje, že kvůli covidu-19 „na velkých jatkách byl omezen provoz, některé zpracovatelské závody byly zavřeny úplně. Z části kvůli nedostatku obalů dovážených z Číny z části kvůli sanitárním opatřením“.

„Chovatelé u masného skotu i kuřat se kvůli sníženým odběrům dostali do problémů. Musí zvířata déle krmit, ale dostávají za maso méně než před tím. Současně však kvůli menšímu objemu masa na pultech rostly spotřebitelské ceny masa,“ upozornil David na složitou situaci, které zemědělci čelí.

Přitom Evropská unie neumožňuje členským zemím regulovat ceny. Po harmonizaci českých zákonů s právem Evropské unie tak stát prakticky přišel i o možnost intervence například ve formě moratoria na zvyšování cen na dobu pandemie.

„Za 1. ČS republiky to možné bylo. Jenže tehdy nebyla EU,“ konstatuje David a dodává, že nedostatečnou pomoc EU zemědělcům bude v pondělí řešit zemědělský výbor Evropského parlamentu.

Potravinová soběstačnost

Davidova kritika Evropské unie v otázce zemědělské politiky přichází v době, kdy se v Česku řeší otázka potravinové soběstačnosti. Dříve skupina poslanců v čele s Margitou Balaštíkovou (ANO) a Zdeňkem Podalem (SPD) předložila pozměňovací návrh novely, jež řeší dvojí kvalitu potravin, který má podpořit domácí výrobu potravin. Ten by měl dosáhnout potravinové soběstačnosti republiky.

Potravinové soběstačnosti má být dosaženo prostřednictvím povinného zvyšování podílů českých potravin na pultech domácích obchodů. Příští rok by měl dosáhnout 55 % a každý rok by se zvyšoval o 5 %. K roku 2027 by na pultech již mělo být 85 % českých potravin.

Potravinovou soběstačnost loni podpořil i sám premiér Andrej Babiš (ANO). Podle části opozice ale realizace plánu potravinové soběstačnosti povede k růstu cen a poklesu kvality potravin.