„Již dlouho platí, že fotografie vypovídá o duchu doby více než dlouhé projevy či komentáře. Zejména máme-li k dispozici snímky ze dvou vzdálených, ale bohužel podobných historických událostí,“ píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jaroslav Bašta.

Analytik přiložil dvě fotografie. První ukazuje ženský fotbalový tým v USA, kdy před začátkem zápasu při hraní hymny všechny hráčky klečí, aby uctily zabitého George Floyda. Pouze brankářka stojí s rukou na srdci a vzdává čest hymně své vlasti.

Druhá fotografie byla pořízena 13. června 1936, na níž tisíce dělníků přihlíží slavnostnímu spuštění cvičné lodi Horst Wessel na vodu. Všichni stojí s nataženou rukou a jen jeden muž uprostřed davu zkřížil ruce na hrudi.

„Podobnost obou historických momentů je i v tom, že Horst Wessel byl člen nacistických oddílů SA, známý svým násilnickým chováním. Do dějin se zapsal tím, že napsal nacistickou hymnu a ve svých 22 letech v roce 1930 byl zabit německými komunisty,“ dodal Bašta.

„Počínání rasistického politického hnutí Black Lives Matter (BLM) však nemá analogie jen v Německu na počátku třicátých let, kdy všechny politické akce doprovázely násilnosti, ale ještě více připomíná carské Rusko v únoru 1917,“ pokračuje Bašta. „Impérium se tehdy nacházelo v krizové situaci kvůli své účasti v první světové válce. Po třiceti měsících bojů, velkých lidských ztrát, demoralizace a hladu se v tehdejším hlavním městě Petrohradu vytvořila výbušná situace. Mimo jiné kvůli tomu, že se do anonymity metropole stáhly desítky tisíc zběhů a nejrůznějších lidí na okraji společnosti.“

„Ti nakonec dokázali změnit původně poklidné protesty proti problémům se zásobováním v sociální bouře doprovázené rabováním. Důsledkem byla abdikace cara a vznik prozatímní vlády. Takzvaná Únorová revoluce (co se odehrála v březnu) se velmi podobala tomu, co dnes pozorujeme ve Spojených státech – byla původně anonymní a jen chtěla svrhnout panovníka,“ podotkl bývalý diplomat a použil analogii s nynějším hnutím Black Lives Matter.

„BLM také (podobně jako žluté vesty ve Francii) nemá vůdce a jedním z jeho cílů je zabránit znovuzvolení Donalda Trumpa. Pandemie koronaviru ostatně válečné poměry připomíná. Protestní hnutí pak svým neskrývaným protibělošským a protiasijským rasismem zase připomíná nacismus a jeho teorii o nadřazených a podřadných rasách,“ uvedl.

„Protože se pokouší o diktaturu menšiny (13 % populace) nad většinou (minimálně 60 %), velmi pravděpodobně dříve či později přivede zemi k recidivě války Severu proti Jihu. Vzhledem k tomu, že nejviditelnější postavou BLM je mrtvý George Floyd, výsledek konfrontace lze snadno odhadnout i přes masivní mediální podporu tohoto anticivilizačního hnutí. Ostatně, mám pocit, že současná podoba protestů začíná děsit i jejich původní sponzory, protože centra velkoměst v USA občas připomínají záběry z arabského jara před lety. Pan Soros a další zapomněli na to, že anarchie je jedna z nejhorších forem diktatury, sice nejvíce postihuje chudé, bezpečný však před ní není nikdo,“ uzavřel svůj komentář Jaroslav Bašta.