„První podzemní důl paleoindiánské doby pro těžbu okru nalezený v Americe přesvědčivě dokazuje těžbu minerálů ve třech jeskynních systémech na východě Yucatánu za období 2000 let před 12-10 tisíci lety,“ píše se v článku.

Na konci pleistocénu se pobřeží ve státě Quintana Roo nacházelo dále a otevíralo vstup do suchých jeskyní, z nichž je nyní prozkoumáno asi sedm kilometrů. Nejstarší a dobře zachovalé lidské ostatky, které byly dříve nalezeny v těchto jeskyních, neodhalily výzkumníkům účel používání podzemních labyrintů.

Síť jeskyní horizontálně táhnoucích se asi kilometr v oblasti Tulumu je, jak vědci zjistili, podzemní důl, ve kterém generace lidí těžily okr červený, což bylo nejoblíbenější minerální barvivo z oxidu železitého.

V důsledku záplav byly zbytky kamenných zbraní ze stalagmitů, kamenné ukazatele pro orientaci v jeskyni a další artefakty v podstatě nedotčené.

Navzdory rozšířenému a trvalému používání okru mezi paleoindiánskými národy, archeologické údaje o hledání okru a jeho metody těžby v Americe dříve prakticky neexistovaly.

Starověké hroby lidí a mamutů

Dříve vědci z Mexického národního institutu antropologie a historie informovali o objevu na místě výstavby nového mezinárodního letiště Felipe Angelesa v Mexico City. Objevili pozůstatky 60 mamutů a 15 lidských hrobů. Podle archeologů patří nalezené exempláře mamutů k druhu Mammuthus columbi, který obýval Severní Ameriku během období pleistocénu, které skončilo před 12 000 lety.

Několik kilometrů od objevených ostatků byla v listopadu nalezena první dochovaná past na mamuty stará 14 500 let, v tomto případě však jde o přirozenou smrt zvířat, která se pravděpodobně utopila v bažinaté oblasti.

Lidské hroby, objevené také archeology, patřily zemědělcům, kteří byli pohřbeni v blízkosti sídliště spolu s květináči, miskami a hliněnými soškami. Objevená keramika naznačuje věk osídlení, které se na tomto místě nacházelo v 8. až 10. století našeho letopočtu.