Bundestag v pátek rozhodl o výstupu Německa z používání uhlí při výrobě elektřiny, a to do roku 2038. Kromě toho němečtí zákonodárci odsouhlasili zákon, který počítá se 40 miliardami euro pro spolkové země, jejichž průmysl je s uhlím spojen.

Provozovatelé uhelných elektráren mají dostat vysoké odškodné – jedná se o miliardy euro – za to, že své elektrárny odstaví před vypršením jejich technické životnosti. Chystaná vládní pomoc má směřovat na to, aby spolkové země, kde uhelný průmysl tvoří nezanedbatelnou část infrastruktury, mohly svůj průmysl přebudovat.

Jedna z komisí spolkové vlády před rokem a půl navrhovala, aby země přestala používat uhlí pro výrobu elektrické energie nejpozději do roku 2038. Uhelné elektrárny sice jsou stále od sítě odpojovány, klimatické cíle německé vlády ale vynucují „vystoupení z uhlí“ rychleji. Původně mělo dojít k uzavření uhelných elektráren až v první polovině 40. let 21. století.

Peter Altmaier, spolkový ministr hospodářství, označil uzavření uhelných elektráren za historický „generační projekt“.

„Fosilní doba v Německu spěje s tímto rozhodnutím ke svému konci,“ prohlásil německý ministr.

Rozhodnutí se setkalo s tvrdou kritikou ze strany Zelených a levice. Podle Zelených je uzavření uhelných elektráren k roku 2038 příliš pozdě. Podle jejich představ by k odstavení uhelných elektráren mělo dojít už v roce 2030.

Spolková vláda chce v letech 2026, 2029 a 2032 prozkoumat dopady zastavení používání uhlí při výrobě elektřiny.

Kritika přišla také z řady politiků Alternativy pro Německo, kteří se tázali, „odkud se má vzít nová elektřina“ s tím, že podle jejich názoru v současné době nejsou k dispozici žádné možnosti, jak nahradit tak velký výpadek ve výrobě elektřiny.

​Proti zákonu o zastavení používání uhelných elektráren protestovali aktivisté z hnutí Greenpeace. Ti zákon označili za „historickou chybu“ a vyvěšovali plakáty na budovu německého parlamentu. Zákon prý ignoruje klimatické cíle.