Stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců včera schválil zákon o národní bezpečnosti v Hongkongu, který se stal terčem kritiky ze strany řady států, a to především USA a Velké Británie. Dnes britský premiér Boris Johnson během svého projevu v parlamentu prohlásil, že je přijetí tohoto zákona v přímém rozporu s britsko-čínskou deklarací z roku 1984, podle níž je Peking povinen respektovat vysokou míru autonomie Hongkongu.

Na situaci kolem schválení výše uvedeného návrhu zareagovali i čeští politici. Senátor a diplomat Pavel Fischer na svém účtu na Twitteru vyslovil názor, že Praha má podpořit britskou pozici, a tím pádem zaujmout tvrdší stanovisko vůči Pekingu.

„Britský premiér právě v parlamentu jasně řekl, že Čína při správě Hongkongu porušila britsko-čínskou dohodu. Teď je nejvyšší čas podpořit našeho spojence! Ještě včera totiž česká diplomacie v Ženevě váhala,“ vymezil svou pozici český diplomat.

Zdaleka ne všichni uživatelé ale sdíleli odhodlání Pavla Fischera. Někteří dokonce vyjadřovali domněnky, že český diplomat není schopen chápat současnou geopolitickou situaci a skutečné možnosti České republiky.

„Fischer nestojí za reakci, ten žije mimo reál a myslí si, že je Napoleon. Chocholoušek by ho diagnostikoval už podle fotografie,“ zanechal svůj kritický komentář uživatel s přezdívkou Jonáš.

Další uživatel zdůraznil, že v dnešní době někdo jen stěží může tlačit na Čínu vzhledem k její skutečné ekonomické a geopolitické váze.

„Pane Fischere, upřímně, myslíte si, že svět může diktovat Číně, jaké podmínky budou ve městě, které už Britové nedokázali udržet? To mohlo projít v 19. století, když byla Čína slabá a rozdělená,“ uvedl uživatel s přezdívkou Karlík.

K věci se vyslovil také český sociolog Petr Hampl. Ten ve svém komentáři dal totiž najevo, že Česká republika nemá jakékoliv prostředky k tomu, aby čelila Číně.

„A budeme, prosím, Čínu bombardovat nebo na ní zaútočíme loďstvem? Nebo nasadíme naši kosmickou flotilu?” zeptal se Hampl.

Zákon jako dárek k výročí

Stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců dne 30. června schválil tento zákon, který nabyl platnosti téhož dne. V zákoně jsou vypsána pravidla prevence, zamezování a trestání v Hongkongu čtyř druhů zločinů, včetně separatistické činnosti, pokusu o podkopání státní moci, teroristické činnosti a spolčování se s cizími státy nebo se silami v zahraničí s cílem ohrožení národní bezpečnosti.

Mluvčí kanceláře pro záležitosti Hongkongu a Macaa Státní rady ČLR označil nový zákon o národní bezpečnosti Hongkongu za „zvláštní dárek“ u příležitosti 23. výročí jeho návratu od Velké Británie.

„Tento zákon je zvláštním dárkem k 23. výročí zvláštní administrativní oblasti Hongkongu… Tento zákon se stane základním kamenem stability a prosperity Hongkongu. Stane se zlomovým bodem a vrátí Hongkong na cestu rozvoje,“ prohlásil mluvčí na briefingu.

Ve středu uplyne 23 let ode dne, kdy byl Hongkong předán Velkou Británií pod jurisdikci Číny. Centrální čínské úřady se drží při řízení tohoto regionu zásady „jedna země, dva systémy“. Podle společné deklarace Velké Británie a Číny si bude Hongkong zachovávat širokou autonomii až do roku 2047. Jakým způsobem bude řízena bývalá britská kolonie po vypršení tohoto termínu, zatím není známo.