Šíření násilí v západním světě ukazuje, že jejich sociální model selhává, zatímco země Visegrátské čtyřky se stávají vzorem míru a stability, píše publicistka Mariann Őry pro, list Magyar Hírlap.

„Také vidím, že vymahači práva a policie jsou v ulicích, a přesto zde panuje vlna násilí. Sochy se svrhávají, podmínky jsou žalostné a na krásných ulicích malých měst v civilizovaných západoevropských zemích jsou války gangů,“ řekl předseda vlády Viktor Orbán minulý pátek v rozhlasovém rozhovoru. „Dívám se na země těch, kteří nám radí, jak správně vést náš život a řádnou správu věcí veřejných, řádné fungování demokracie, a nevím, zda se smát nebo plakat.“

Den po Orbánových poznámkách došlo v Readingu v Anglii k teroristickému útoku a ve Stuttgartu v Německu k násilí v ulicích po pátrání po drogách.

Pokaždé, když se zmiňujeme o novém normálu, který se objevil v důsledku pandemie koronaviru, měli bychom si pamatovat, že západní Evropa již nějakou dobu měla svůj vlastní „nový normál“: paralelní společnosti, ghetta, no-go zóny, terorismus a rabování. . To je přesně nová norma, kterou střední Evropa nemá v úmyslu následovat.

Úspěchy pravicových proti-migračních stran jsou dobrým signálem, že i v západní Evropě existuje mnoho lidí, kteří mají pocit, že desetiletí trvající společenský experiment zde jednou provždy selhal. Švédsko například eufemisticky hovoří o „zranitelných oblastech“, kde sanitky a hasiči mohou vstoupit pouze s ozbrojenou policejní stráží, nebo pravděpodobně vůbec ne. A přesto vůdci země neúnavně domnívají, že o čem se nemluví, neexistuje.

Tento žalostný stav v západní Evropě je sám o sobě dost smutným jevem, ale ještě smutnější je skutečnost, že nás propagátoři tohoto nového normálu chtějí sáhnout dolů. Jakmile došlo k migrační krizi v roce 2015, vyšlo najevo, že chtějí tento problém rovnoměrně distribuovat v celé Evropě.

Pro příklad: Povinné migrační kvóty a Globální pakt OSN o migraci, i když nejsou povinné, jsou to problémy, které se stále objevují v jiných nesouvisejících mezinárodních dokumentech.

Součástí kampaně západoevropské liberální elity je vymývání mozků, která nás nutí akceptovat, že jejich způsob, jak být evropským, je jediným přijatelným způsobem. Je to snaha o generalizovanou evropskou identitu, kde není místo pro jiné identity, jako je maďarská. A zatímco s těmi v našem regionu, kteří přijímají jejich názory, může být se Západem zacházeno se soucitem, pravdou je, že pro nad námi stále pohrdají.

To se stává zřejmé, když nám nadále tvrdí, že náš region je pouze příjemcem západních fondů, ale nemá se řídit právním státem, zatímco ve skutečnosti jsme otevřeli naše trhy a neměli bychom být považováni za sekundární občany.

Špatnou zprávou pro progresivní figury pro „nový normál“ je však skutečnost, že střední Evropa – a visegrádská skupina Maďarska, Polska, České republiky a Slovenska – se stala nevyhnutelnou přítomností a atraktivními, bezpečnými zeměmi i pro zápaďáky. Je to proto, že naše norma je pravá evropská identita, nikoli ta, kterou představují ti se zkreslenými ideály.