Až dosud tyto nástroje zjišťovaly splynutí dvou černých děr nebo neutronových hvězd. Jedná se o nejhustší a nejmasivnější objekty ve vesmíru: když se přibližují a střetávají se, vytvářejí „zvlnění“ v časoprostoru, které je rozptýleno po stranách gravitačními vlnami.

Tentokrát ale kvůli velikosti bude obtížnější určit povahu splynutého páru GW190814. Jeden z objektů má totiž hmotnost asi 23 Slunce a ve skutečnosti je to černá díra. Ale druhý je téměř desetkrát lehčí. S hmotností 2,6 Slunce je příliš malý na černou díru a příliš velký na neutronovou hvězdu.

Horní limit pro neutronové hvězdy je 2,5 hmotnosti Slunce. Těžší se podle výpočtů zhroutí do černé díry. Na druhé straně nic nebrání existenci černé díry s hmotností pouze 2,6 Slunce, i když dosud nejmenší černá díra známá vědcům má asi pět hmotností Slunce.

LIGO a Virgo tuto událost spatřily 14. srpna 2019. Tradiční dalekohledy se okamžitě začaly dívat na stejnou část oblohy, aby viděly záři GW190814 v jiných dalekohledech, ale nenašly nic.

„V takové ‚úplné tmě‘ se mohou černé díry spojit, i když jsme si možná nevšimli dosvitu neutronové hvězdy: nakonec se všechno stalo ve vzdálenosti asi 800 milionů světelných let. Nakonec by ke splynutí mohlo dojít velmi rychle, prakticky bez vzniku záření,“

uvádí se v článku.

Ale s největší pravděpodobností se podle vědců jedná o malou černou díru. Takový scénář zapadá do stávajícího chápání povahy těchto objektů a nevyžaduje přezkoumání, pokud by se objekt GW190814 skutečně ukázal být neutronovou hvězdou. Splynutí se přesto stalo nejvíce „asymetrické“ ze všech, které dosud vědci pozorovali. Hmotnostní poměr objektů byl 9:1, zatímco maximální, který byl někdy zaznamenán, byl poměr 4:1 (pro splynutí dvou černých děr GW190412).