„USA uvalily sankce vůči pěti íránským kapitánům, kteří dodali do Venezuely kolem 1,5 milionu barelů paliva a podpořili tak nelegitimní Madurův režim,“ uvedl Pompeo. 

Podle amerického ministra venezuelská vláda nedistribuuje palivo spravedlivě, ale účastní se korupčních schémat. V této souvislosti Pompeo znovu zdůraznil ochotu Bílého domu podporovat vůdce venezuelské opozice Juana Guaidóa. 

Připomeňme, že Írán přednedávnem odeslal do Venezuely pět tankerů s palivem a vybavením, a to na pozadí rizika nových sankcí ze strany USA a zpráv o údajném plánu amerického námořnictva zadržet lodě. V Teheránu přitom podotkli, že jsou připraveni dodat více paliva, jestli o to venezuelské úřady požádají. 

„Írán praktikuje svá práva volného obchodu s Venezuelou a my jsme připraveni vyslat více lodí, pokud Caracas bude požadovat další dodávky z Íránu,“ uvedl mluvčí íránského ministerstva zahraničí Abbas Mousavi.

Tvrdé sankce vůči Venezuele začaly Spojené státy uplatňovat ještě v roce 2018, kdy neuznaly výsledky demokratických voleb a znovuzvolení Nicoláse Madura na post venezuelského prezidenta. Nátlaku tak čelila venezuelská ropná společnost PDVSA – americká aktiva společnosti byla zamražena.

Za legitimního lídra Venezuely USA uznávají opozičního politika Juana Guaidóa, který se prohlásil za prozatímního prezidenta. Americkou pozici podporuje několik států, včetně řady latinskoamerických a evropských. Stranu Madura však zastávají Čína, Rusko, Turecko, Vietnam a několik dalších.

Ze své strany Írán také čelí sankcím, které Washington znovu zavedl v roce 2018 poté, co jednostranně odstoupil od tzv. jaderné dohody. Od té doby napětí ve vztazích obou zemí rostlo a prudce se zostřilo poté, co USA zlikvidovaly na území Iráku íránského generála Kásima Sulejmáního. V odvetné reakci Teherán podnikl raketové ostřelování základny Ejn al-Asad na západě Iráku, kde byli rozmístěni američtí vojáci.