Statistiky zveřejněné Švédskou radou pro migraci ukazují, že převážná většina migrantů, kteří přicházejí do Švédska, u sebe nemá žádné doklady totožnosti. Zatímco průměr u všech migrantů, kteří nemají žádný doklad totožnosti, je 8 z 10, mezi některými národnostmi, jako jsou Afghánci a mnoho jiných afrických národností, vychází tento průměr téměř 100%.

Tyto statistiky byly zveřejněny na žádost Merit Wagerové, bývalé ombudsmanky pro uprchlíky, která je známou debatérkou v otázkách migrace a která kritizuje švédskou migrační politiku. Údaje se týkají těch, kteří ve Švédsku požádali o azyl mezi rokem 2015, kdy začala současná migrační krize, a rokem 2019. Údaje o syrských migrantech nebyly zahrnuty, přestože během tohoto období tvořili po několik let největší podíl, co se týče země původu.

Samotná Rada pro migraci však tento problém bagatelizovala a uvedla, že mnoho migrantů může kromě používání dokumentů dokázat svou totožnost jiným způsobem. Tvrdí také, že někteří migranti předloží doklady totožnosti později, ale neposkytla o tom žádné statistiky. „Člověk se samozřejmě doví, proč ti, kdo žádali o azyl, nepředložili své doklady totožnosti, když poprvé dorazili, pokud je stále měli,“ poznamenala Wagerová.

Z mnoha zemí, zejména z Afriky, 100% žadatelů o azyl nepředložilo žádné dokumenty. U mnoha zemí, jako je Afghánistán, Alžírsko, Indie a Írán, činí podíl migrantů, kteří nepředložili žádné doklady totožnosti 90% a více.

Zajímavé je, že 1201 žadatelů o azyl v roce 2017 uvedlo, že jsou bez státní příslušnosti a přesto záznamy ukazují, že 11% z nich i tak předložilo své pasy.

Statistiky pokrývají přibližně 77 000 žadatelů o azyl v období 2015–2019, kteří nebyli schopni předložit doklady totožnosti. Je však třeba poznamenat, že celkový počet migrantů, kteří přišli do Švédska v těchto letech bez dokladů, je nepochybně vyšší, protože některé země nebyly zahrnuty do zveřejněných údajů.

Kompletní čísla si můžete prohlédnout ve zprávě listu Samhällsnytta.

Další nedávná studie, která byla zveřejněna dvěma ekonomy, ukazuje, že většině migrantů ve Švédsku se nikdy nepodařilo stát se soběstačnými a nadále se mnoho let spoléhají na státní dávky.