Rezoluce odsuzující údajný střet zájmů českého premiéra Andreje Babiš (ANO) nebyla jediným kontroverzním usnesením, které v pátek schválil Evropský parlament. Europoslanci se ve stejný den věnovali i problému rasismu ve Spojených státech i v Evropě. Jasnou většinou odhlasovali podporu protestům proti rasismu a policejní brutalitě v USA i ve světě.

Podle Blaška však přijatý nelegislativní text rasismus naopak podporuje a vnáší rozkol mezi bělošskou většinou a menšinami žijícími v Evropě.

„Usnesení, které má v názvu ‚proti rasismu‘, ve skutečnosti však rasismus podporuje, či přímo vyvolává. Usnesení již nepokrytě útočí na lidi evropského původu a snaží se je dostat do role provinilců a zločinců. Prošel totiž pozměňovací návrh, který navrhoval odsoudit otroctví pouze transatlantických národů, tedy Evropanů a Američanů,“ podotýká Blaško.

Europoslanci zcela ignorují, že otroctví provozovali i Arabové a například v Saúdské Arábii bylo zrušeno teprve začátkem 60. let dvacátého století. „Ale to se nehodí do krámu, takže – ticho po pěšině, že?“ poznamenal europoslanec SPD.

„Naštěstí neprošel návrh, který by chtěl uznat vinu celé EU vůči Africe, což jen dokazuje aroganci mnohých poslanců, kteří ještě nepochopili, že naše země žádné kolonie ani otroky neměly a jen to ilustruje jejich chabou znalost dějin,“ dodává.

Dále kritizuje, že v Evropském parlamentu přišli na nový projev rasismu, kterým je „afrofobie“. S odkazem na ní usnesení vyzývá členské státy, aby odsoudily používání černých masek či malování obličejů na černo (tzv. black face).

„Pokud si donedávna mnozí dělali legraci, že EU zakáže slavit Tři krále, nejsme už od toho daleko,“ varuje Blaško.

Dále se europoslanec pozastavuje nad tím, proč k těmto iniciativám dochází. Podle něj za tím vším stojí peníze a snaha nevládních organizací získat další finance.

„Důvodem jsou jako vždy peníze na prvním místě. Součástí je i výzva k významnému financování aktivismu proti rasismu a organizací napojené na tyto rozpočty,“ všímá si Blaško.

Podle něj je navíc ironické, že za těmito návrhy stojí příslušníci bělošských elit, kteří se s rasismem nikdy nesetkali a ani neznají skutečné problémy menšin, jejichž zájmy údajně obhajují:

„Veškeré tyto snahy považuji za nepřátelské vůči pokojnému životu v Evropě, neboť jediné, k čemu povedou je prohlubování nenávisti mezi bělochy a menšinami. A rozhodně z toho neviním příslušníky menšin, jelikož všechny tyto aktivity pochází vždy od bělošských elit, které žijí ve svých uzavřených čtvrtích, do kterých jezdí s ochrankou, daleko od menšin a jejich problémů.“

Rezoluce EP

Protirasistickou rezoluci Evropského parlamentu podpořilo 493 europoslanců. Proti hlasovalo 104 zákonodárců. Text odsuzuje smrt Afroameričana George Floyda a projevy nadřazenosti bílé rasy. Europoslanci se přihlásili k heslu Black Lives Matter (Na černošských životech záleží) a podpořili pokojné demonstrace v USA i jinde ve světě. Spolu s tím však odsoudili rabování, vandalismus i útoky proti soukromému vlastnictví, které se při protestech objevily.

Rezoluce vyzvala členské státy i evropské instituce, aby oficiálně uznaly „minulé křivdy a zločiny proti lidskosti (včetně otroctví)“ vůči Romům, černošskému obyvatelstvu a osobám jiné barvy pleti.

V textu se dále objevuje výzva k tomu, aby migrační kontroly a boj proti terorismu nebyly založeny na rasovém či etnickém profilování.

Europoslanci se dále velmi kriticky vyjádřili k dění v USA a americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.

„Poslanci vyzvali orgány USA, aby přijaly opatření k řešení strukturálního rasismu a nerovností v zemi. Zákonodárci odsoudili zásahy policie ve Spojených státech proti klidným demonstrantům a novinářům, kritizovali také výhrůžky prezidenta USA Donalda Trumpa týkající se nasazení armády a jeho rétoriku, kterou označili za ,vyhrocenou‘,“

stojí v tiskovém prohlášení Evropského parlamentu.