Uvádí se, že kontinentální kůra roste na hranicích kontinentů a oceánů v tzv. subdukcích (jev, kdy se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou), kde se oceánské litosférické desky ponoří do pláště pod kontinentem. Během jejich tavení a smíchání se základním materiálem kontinentálních desek, se vytvoří magma granitové, které stoupá a tvoří vrchní takzvanou granitovou vrstvu kontinentů.

Z geologického hlediska je to právě tato vnější vrstva, která odlišuje kontinenty od oceánů: relativně tenká oceánská kůra se skládá hlavně z bazaltů vytvořených v důsledku tání látek pláště, zatímco kontinentální kůra je tlustší a má granitové složení.

Výsledky studie provedené vědci na Kerguelenových ostrovech, které se nacházejí v Indickém oceánu poblíž Antarktidy, ukazují, že magma granitové, a tedy i kontinentální kůra, se může tvořit nejen v zónách subdukce, ale i přímo ve středu oceánů. Autoři předpokládají, že právě takto se i rodí nové kontinenty.

Formulace hypotézy

Ostrovy souostroví jsou v podstatě vrcholky sopek, které se tyčí nad vodou a prorážejí oceánskou kůru náhorní plošiny Kerguelen. Z těchto sopek vytryskly proudy čedičů (bazaltů) a vytvořily ostrovy. Avšak společně s bazalty, které jsou typické pro oceány, je zde ještě jedna intruze (pronikání magmatu do okolních hornin), a to hornin patřících do granitové rodiny, které mají kyselejší složení – syenitů, které se vyskytují pouze na kontinentech. Díky tomuto pronikání je zemská kůra v oblasti souostroví Kerguelenových ostrovů neobvykle tlustá, stejně jako na kontinentech.

Po prostudování geometrie a vnitřní struktury syenitové intruze intruzního komplexu, který se nachází na centrálním ostrovu souostroví, objasnili autoři, že i k tomuto proniknutí došlo tak jako na kontinentech: v několika vrstvách, z nichž každá postupně zvyšovala okolní horniny. Datování vrstev ukázalo, že celková doba formování intruze syenitu pokrývá přibližně 3,7 milionu let – od 11,6 do 7,9 milionu let.

Autoři zformulovali hypotézu, že syenitový masiv jednoho z ostrovů Kerguelen je ve skutečnosti „zárodkem kontinentu“, který se za miliony let stane plnohodnotným kontinentem. V článku zdůrazňují, že ke konečnému závěru je nutné podrobně prostudovat chemické složení syenitů.