Ministři obrany Bulharska, Chorvatska, České republiky, Řecka, Maďarska, Černé Hory, Severní Makedonie, Portugalska, Rumunska, Španělska a Turecka podepsali dopis o záměru realizovat iniciativu leteckého výcviku v Evropě, která spojí úsilí při výcviku stíhacích pilotů, pilotů vrtulníků a provozovatelů dronů.

Tato iniciativa počítá s vytvořením sítě pilotních výcvikových středisek využívajících stávající infrastrukturu evropských zemí.

„Mnohostranná spolupráce posílí výcvikové schopnosti letových posádek a umožní jim trénovat blíže k domovu,“ uvedl náměstek generálního tajemníka NATO Mircea Geoană, jehož slova jsou uvedena ve zprávě.

Dále se v dokumentu upřesňuje, že cílem této iniciativy je dále snížit náklady, posílit operativní kompatibilitu členských zemí aliance a také přispět k bojové připravenosti letectva NATO.

Obranný ráz aktivit

Na konci května jsme informovali o tom, že Rusko a NATO se nedokázaly dohodnout na neuspořádání vojenských cvičení v době pandemie koronaviru.

Podle informací novin Kommersant dopis s tímto návrhem zaslal do Bruselu ministr zahraničí Ruska Sergej Lavrov. Ruská strana podotkla, že oboustranné odmítnutí manévrů by se mohlo stát „konstruktivním, kladným a ozdravujícím krokem“ na pozadí negativních zpráv.

Jak oznámily noviny, v dopise se také tvrdilo, že Moskva už snížila jednostranně aktivitu v blízkosti hranic se členskými zeměmi NATO.

Ve své odpovědi generální tajemník aliance Jens Stoltenberg prohlásil, že aktivita NATO má obranný ráz a že její zesílení je spojeno s aktivitou Ruska ve východní Evropě.

Náměstek ministra zahraničí RF Sergej Rjabkov prohlásil, že Stoltenbergova odpověď ruskou stranu zklamala. Podle jeho slov se členské země NATO „vrátily na zastaralé pozice“ a jednají bez ohledu na situaci vzniklou kvůli koronaviru.

Oficiální mluvčí aliance Oana Lungescuová zopakovala v rozhovoru pro noviny pozici vyloženou v dopise šéfa NATO. Podle jejích slov „posílená předsunutá přítomnost“ ve východní části aliance je spojena s „použitím síly“ Ruskem proti sousedním zemím a zvyšováním jeho vojenského potenciálu v baltském regionu“.