Vrcholný činitel indické armády řekl Sputniku, že při boji s čínskými vojáky zemřelo nejméně 20 příslušníků indické armády. Dalších 43 lidí bylo zraněno.
Činitel indické armády prohlásil, že k předchozímu střetu došlo v noci na 16. června. Dodal, že indická armáda je odhodlána bránit územní integritu země a suverenitu národa.
V předchozím prohlášení Indie uvedla, že při střetu zemřel jeden důstojník a dva vojáci. Vysocí představitelé armád zemí přitom údajně prováděli jednání o řešení situace.
Peking na situaci reagoval tím, že obvinil Indy z překročení hranice a z vyprovokování střetu útokem na čínské síly. Čínské ministerstvo zahraničí vyjádřilo Indii protest.
Po boji provedla jak indická strana, tak i čínská strana odvedení vojsk, informoval indický televizní kanál NDTV.
Čína a Indie v oblasti nemají vymezenou hranici, pouze linii skutečné kontroly, která vznikla po válce v roce 1962 mezi těmito zeměmi. Od té doby došlo k mnoha pohraničním konfliktům na tomto území.
Napětí na hranici začalo opět stoupat během letošního května, kdy docházelo ke střetům, které vedly k desítkám zraněných na obou stranách.
Vysoce postavení armádní činitelé z obou stran se sešli 6. června, aby jednali o situaci na hranicích. Podle informací indického ministerstva zahraničí se tehdy obě strany dohodly na mírovém řešení situace a na pokračování vojenských a diplomatických kontaktů.
Ruské stíhačky Su-27 provedly zachycení bombardérů B-52H amerického letectva a letadel průzkumného letectva NATO nad Baltským mořem. Letouny NATO byly zpozorovány silami protivzdušné obrany Západního vojenského okruhu Ruska.
Ruské radarové jednotky umístěné v Kaliningradu nepřetržitě doprovázely vojenská letadla cizích států ve značné vzdálenosti od ruských hranic. Podle ruské vojenské správy, americké letectvo a letouny země NATO prováděly lety v rámci cvičení Severoatlantické aliance Baltops 2020. Upřesnili, že během manévrů nedošlo k narušení ruských hranic.