“To, že Gazprom začal na svém území demontovat potrubí, kterým je plyn dodáván do hranice s Ukrajinou, je problém, ale nemůžeme to nijak zvlášť ovlivnit,"

uvedl Makogon. 

Podle jeho slov, tranzit brzy zmizí jako zdroj příjmů pro ukrajinský rozpočet. Přitom podotkl, že je to ruská společnost, kdo se snaží tranzit ukončit. V případě ukončení dodávek přes území Ukrajiny, dodal Makogon, se bude jeho organizace muset zmenšit a pracovat na domácím trhu. 

Tranzitní smlouva

Na konci loňského roku se Rusko a Ukrajina dohodly na tranzitním balíčku. Pětiletá smlouva určovala tranzit 65 miliard metrů krychlových plynu v prvním roce a 40 miliard metrů krychlových ve zbývajících čtyřech letech. 

Strany se navíc dohodly na vyřešení právních sporů a podepsaly dohodu o vzdání se žalob, kde ještě nedošlo k soudnímu rozhodnutí. Gazprom také zaplatil Naftogazu 2,9 miliardy dolarů, jak vyžadoval rozsudek Stockholmské arbitráže. Ukrajinská společnost ze své strany odmítla nároky na ruský koncern za 7,4 miliardy dolarů. 

Kyjev opakovaně zdůrazňoval, že realizace projektu Nord Stream 2 ukončí tranzit ruského plynu přes Ukrajinu. V dubnu Makogon oznámil, že ukrajinská strana vynaloží veškeré úsilí, aby zabránila dokončení plynovodu. 

Plynovod Nord Stream 2 

Projekt plynovodu Nord Stream 2 předpokládá položení dvou větví plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard kubíků plynu ročně od pobřeží Ruska přes Baltské moře do Německa. 

Proti projektu se mimo Ukrajiny postavily Litva, Lotyšsko, Polsko a USA.Washington má zájem na prosazování vlastního LNG na evropském trhu. Pobaltské země a Polsko považují projekt za „politicky motivovaný“. 

Moskva, Berlín a Vídeň však opakovaně zdůrazňovaly, že Nord Stream 2 je výhradně komerční projekt, který má za cíl posílit energetickou bezpečnost evropských států.