Geografické pokrytí budoucích obětí washingtonských odvetných opatření je působivé: Evropská unie (jako celek), Rakousko, Brazílie, Česká republika, Indie, Indonésie, Itálie, Španělsko, Turecko, a dokonce i Velká Británie.

Čím se všechny tyto země provinily vůči vládě Donalda Trumpa? Všechny se chystají zavést daně namířené proti americkým internetovým gigantům zvyklým využívat důležitého privilegia chráněného americkými politiky. Toto privilegium znamená vydělávat peníze po celém světě, a přitom prakticky neplatit daně. Částky, o nichž nyní sní politici od Paříže až po Rio de Janeiro a od Jakarty do Říma, jsou naprosto astronomické a na mušce se ocitly takové společnosti jako Google, Facebook, Amazon a Apple. Nicméně s cílem ubránit jejich nepsaná privilegia je dokonce i Donald Trump (který je sám obětí jednání majitelů těchto společností, očividně podporovaných Joe Bidenem), připraven vážně se pohádat i s blízkými spojenci, jako je Velká Británie, Indie nebo Brazílie, nemluvě už o Evropské unii.

Podstata problému spočívá v tom, že evropští, a nejen evropští politici poukazují na to, že stávající schémata práce společností tohoto druhu jim umožňují zaznamenávat svůj příjem v účetních zprávách zemí s minimálním zdaněním, bez ohledu na to, ve které zemi skutečně poskytovaly své služby. Teoreticky může tento systém použít jakákoliv společnost, ale historicky se ukázalo, že hlavními příjemci takových systémů jsou právě společnosti z USA (přičemž své daně v samotných Státech platí více či méně správně). Problém je natolik akutní a „americký“, že zvláštní daň zaměřená proti takovým „optimalizátorům“ dostala neformální mezinárodní název GAFA tax - „daň na Google, Amazon, Facebook a Apple“. Je příznačné, že tuto skutečnost používají kritici nových daní jako důkaz, že se jedná v podstatě o prvek protiamerické politiky.

Když se podíváme na oficiální odhady částek, které mají být vybírány, například ve Francii (pouhých 500 milionů EUR ročně), mohlo by se zdát, že jde o bouři ve sklenici vody a že si nedokážeme představit skutečnou obchodní válku se vzájemnými tarify v řádech desítek miliard dolarů a ochlazení vztahů na diplomatické úrovni kvůli takové maličkosti. Nejde však o částku (která je s největší pravděpodobností velmi podhodnocena a pochází z počáteční mikroskopické sazby 3 procent v případě Francie), ale o princip. Již v roce 2019 francouzský ministr hospodářství Bruno Le Maire ostře reagoval na kritiku této „protiamerické daně“ prohlášeními, že „Francie je svrchovaná země, její rozhodnutí o daňových otázkách jsou svrchovaná a zůstanou svrchovaná“.

Pan Le Maire má z formálního hlediska stoprocentní pravdu, ale Washington mu, a nejen jemu, ukazuje, že formální práva nemají nic společného s realitou, v níž funguje pouze zákon silnějšího. „Digitální daň“ je precedentem ukázky skutečné suverenity, a právě kvůli tomuto aspektu je dokonce i Trump ochoten vstoupit do hospodářského konfliktu za zájmy společností, které ho upřímně nenávidí a snaží se ze všech sil pomoci Bidenovi. Je to otázka principu a princip „Amerika má právo na všechno“ je absolutně svatá pro všechny americké prezidenty, bez ohledu na politickou orientaci.

USA dokonce již zavedly sankce proti Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu za vyšetřování válečných zločinů amerických vojáků. Deutsche Welle uvádí: „Podle pokynu Trumpa budou zablokována aktiva, která se nacházejí v americké jurisdikci a patří osobám, jež budou vyhodnoceny jako účastníci řízení Mezinárodního trestního soudu proti americkým zaměstnancům. Takovým osobám bude rovněž zakázáno vyčleňování peněz. Kromě toho bude jim a jejich rodinám odepřen vstup do Spojených států.“

V této souvislosti jsou výhrůžky na adresu Francie, že budou zavedeny zamezující tarify na francouzské víno, sýry a luxusní zboží, zcela běžnou událostí. Wall Street Journal připomíná, že v loňském roce hrozba takových opatření stačila k tomu, aby Francie byla nucena odložit zavedení daně do konce roku 2020. Nyní se však situace změnila: EU a další země potřebují peníze, aby se vypořádaly s ekonomickými důsledky koronaviru, navíc americká autorita na mezinárodní scéně klesla, nemluvě už o skutečnosti, že nyní je EU jako celek téměř připravena zavést daň, stejně tak jako mnoho jiných zemí. Nakonec se Washington může ocitnout v situaci, kdy ochrana amerických internetových gigantů bude vyžadovat skutečné vedení hospodářské války se zbytkem světa, nebo alespoň s jeho většinou. Pokud to bude nutné, Washington to s největší pravděpodobností učiní, ale taková politika má poměrně vysokou cenu.

Čínské státní noviny Global Times v rámci komentáře k sankcím Spojených států proti Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu napsaly:

„USA porušily mezinárodní pravidla, uvalily sankce na jiné země a nutí je dodržovat příkazy Washingtonu. To vážně ohrožuje světový řád a bezpečnost. Washington je tak bezohledný, že lidé žertují na téma, že dalším cílem sankcí se stane Bůh, protože Washington se může domnívat, že Bůh Americe náležitě nepožehnal. V rámci svého hegemonického myšlení USA věří, že mohou nařizovat všem zemím a organizacím, aby jednaly podle jejich rozhodnutí. Washington však pozná, že je (bude) stále méně a méně ochotných podřizovat se jeho rozkazům.“

Je důležité, že v ekonomickém smyslu bude tentokrát Trump muset najít mnohem závažnější opatření. Jde o to, že Evropská unie se chystá vytvořit další precedens ukázky své suverenity - s mnohem vážnějšími finančními důsledky. Jak uvádí The Wall Street Journal, Evropská komise se připravuje k oficiálnímu obvinění americké obří společnosti Amazon z porušení antimonopolních zákonů a využití svého dominantního postavení na trhu ke kopírování úspěšných produktů evropských výrobců a následnému prodeji vlastních levných analogií, čímž připravuje evropské společnosti o příjmy, a to i na samotném evropském trhu.

Tady už nejde o daně, které jsou zaváděny s nízkými sazbami v očekávání jejich budoucího růstu, ale o potenciální pokuty v řádu desítek miliard dolarů a (ve velmi nepříjemných scénářích) administrativní zákazy provádění určité činnosti na území Evropské unie. V budoucnu mohou být téměř všichni američtí obři v oblasti informačních technologií snadno vystaveni podobným antimonopolním opatřením, čímž vznikne na evropských trzích místo pro vlastní společnosti.

Je zřejmé, že americké sankce, tarify a hrozby jsou stále velmi silnými zbraněmi. Ale každý den se zvyšuje počet těch, kteří chtějí prověřit sílu tohoto hegemona, a jejich pokusy jsou stále odvážnější a rozsáhlejší. Je zcela pravděpodobné, že není za horami den, kdy americké vedoucí postavení prostě zemře na následky tisíce drobných zranění způsobených ambicím Washingtonu bývalými americkými vazaly. Americký prezident pak bude muset skutečně uvalit sankce pouze proti nebeským silám, unaveným americkou samolibostí.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.