Svět se ještě ani nezačal vzpamatovávat z následků „Operace koronavirus“ a její architekti, globalistické washingtonské bažiny (včetně skupiny tajných služeb stále věrných Obamovi), už spustily „Operaci černoch“. Pohříchu lze předpokládat, že ani to jim příliš nezvýší naděje na odstranění prezidenta Trumpa. Proto musíme do podzimka očekávat ještě několik podobných pokusů otřást Amerikou i světem.
Musí na tom být ti tupci zoufale, když vytahují nejtvrdší kalibry s takovým předstihem. A jejich „tiskové orgány“ mezitím vytvářejí legendy: Aktuálně srovnávají současné „černé rabování“ s rokem 1968. To by nás mohlo inspirovat a zajímat, vzhledem k tomu, co Brusel (Sovětský svaz 2.0) chystá za brutální invazi proti zbytkům naší suverenity prostřednictvím „záchranného ekonomického plánu“ – už ne jako pěti, ale rovnou třicetiletku. Jenže problém je v tom, že máme opět v čele země slabého Dubčeka. Alespoň se to tak nečekaně jeví.
Z té intelektuálně insolventní havlistické komedie jsme se ale dozvěděli mnohem více. Zapletl se do ní totiž svazácký socialista, dvouhlavý ministr zahraničí Poche-Petříček. A protože ani dvě hlavy už na krytí těch zvěrstev podminovávajících naše národní zájmy nestačí, přibere si teď třetí: náměstkyni mu přijde dělat soudružka Michaela Marksová. To by ani Bedřich Engels nevymyslel.
Nebude to jednoduché. Ve Spojených státech má zbraň skoro každý – a po řádění černých „Antif“ jsou obnoveny fronty před obchody se zbraněmi, aby se řádný člověk měl šanci bránit. U nás naopak socialistický ministr vnitra obhajuje v parlamentu, proč prý budeme muset „přijmout směrnici Bruselu“, která nám zbraně („dali jsme si na ně“) vyrazí z rukou.
Je to kormutlivé – zvláště při pohledu na současně probíhající ubohé zpravodajské hry, které předvádí BIS v bratrské spolupráci s Bakalovým věstníkem Respekt. Co je nám platné, že na ruské ambasádě se teď musejí válet smíchy. Pro nás už není taková psina sledovat, jak se „elitní“ britsko-kanadský agent v čele BIS James Bond Koudelka zamotává do svých spletitých provokací žánru Myš, která řvala. A jak mu v druhé linii Vystrčil (to je vlastní jméno, nikoli sloveso) v čele sdružení trafikantů zvaných senát (zase jsme u toho sena či slámy) sekunduje provokacemi proti Číně. Bohužel na tyhle jejich pirátské, topácké a odeesácké komedie a la Havel doplatíme všichni. Osmašedesátý (v zrcadlově stranovém převrácení) jak vyšitý.
Tak pravil Andrej Babiš, když oznamoval, že v důsledku „ricinové aféry“ stvořené BIS a Respektem vypovíme dva ruské diplomaty. Ukazuje se, že premiér je na britského agenta krátký. Jenže to si měl rozmyslet, když v jeho přítomnosti dostával narychlo povolaný pan Koudelka v centrále CIA v Langley „vyznamenání“. Jenže to si rozmyslet nemohl, protože právě to mu mělo zaručit beztrestnost v jeho (bažinami smyšlených) kauzách. Je to stejná bezmoc, jakou prožívají všichni rukojmí vyděračů, kteří jednou jedenkrát přistoupili na „deal“ bezskrupulózních teroristů. S teroristy se o jejich vyděračských nabídkách nevyjednává. Babiš to právě zkusil.
To se mu ale nemůže povést. Brzy se zamotá do první piruety – a pak budou následovat další. Kavárně se nelze zavděčit, s tou je možné pouze bojovat na život a na smrt (z té mají kavárníci přece jen Respekt, protože v pekle čerta ukecáš jen v českých pohádkách).
A tak bude mlčet, zatímco mu vyděrač Poche před očima dosadí k Petříčkovi soudružku Marksovou. Ostatně s Petříčkem se Marksová dobře zná. Právě v době, kdy byla v letech 2014 až 2017 ministryní práce a sociálních věcí v Sobotkově vládě, si k sobě jako náměstka vzala tehdejšího asistenta europoslance Miroslava Pocheho (ČSSD). Petříčka jmenovala rovněž do funkce politického náměstka. Tak si to teď jen prohodí. Nová Sobotkova vláda se již rýsuje.
Jestli někdy udělal Babiš kardinální chybu, pak teď.