Článek uvádí, že na ekranoplánech používají efekt, ke kterému dochází při letu ve velmi nízké nadmořské výšce, proud vzduchu mezi křídly letadla a povrchem tvoří „vzduchový polštář“.

Ekranoplány byly vytvořeny v roce 1980 a 1990 pro sovětské námořnictvo. Snad nejznámější z nich byl vysokorychlostní obojživelný útočný letoun  A-90 Orlenok, který měl základny v Černém a Kaspickém moři.

Na konci roku 1980 byl postaven větší ekranoplán pro projekt Luň, který způsobil rozruch v americké zpravodajské komunitě, která nevěděla, co je ekranoplán a nazval ho „Kaspické monstrum“. Tento gigantický osmimotorový kluzák byl nejtěžším i největším letadlem, které existovalo mezi polovinou šedesátých let a koncem osmdesátých let.

Larson píše, že Čajka 2 je postavena v Nižním Novgorodu v centrální konstrukční kanceláři Alexejeva. Plán ekranoplánu je určen pro vysokorychlostní „přepravu cestujících a nákladu v mořských pobřežních oblastech“, a to i v podmínkách nízkých teplot. Novinář se domnívá, že je to pro Rusko velmi důležité.

Autor poznamenává, že kvůli tání ledu se Arktida stává místem, kde konkurence roste.

A je docela možné, že časem budou arktické vody po celý rok bez ledu. To by pomohlo oživit ruskou lodní dopravu, neboť nemrznoucí vody by mohly výrazně omezit trasy do Severní Ameriky a Asie, ale také by to vytvořilo příznivější podmínky pro průzkum ropných a plynových ložisek.

Četné ekranoplány s raketovou výzbrojí by mohly být použity jako Síly rychlé reakce pro hlídkování na nově „rozmrzlém“ ruském severu. Nebo slouží jako poměrně pádný argument pro to, že se v době konfliktu jsou schopny nacházet v dostatečné vzdálenosti od tohoto regionu. Navzdory skutečnosti, že Arktida se pro Rusko zjevně stává stále důležitějším regionem, zatím není jasné, jak vážný by měl být projekt výstavby tohoto ekranoplánu.