Bulharští poslanci včera přijali deklaraci, ve které vládu vyzvali k podniknutí všech potřebných akcí vůči ukrajinským kolegům, aby uhájili práva své národní menšiny.

Poslanci připomněli, že se bulharský premiér Bojko Borisov a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dříve dohodli na tom, že se územní dělení může konat pouze za podmínky zachování celistvosti bulharské diaspory a celistvosti osad Bolgradského okresu osídleného převážně Bulhary.

„Republika Ukrajina ignoruje, bohužel, svými aktivitami závažnost a význam tohoto faktu. Vyslovujeme obavy a znepokojení v souvislosti s rozhodnutím, které chystá ukrajinský kabinet ministrů, o rozdělení Bolgradského okresu na pět hromad (administrativních jednotek). Máme za to, že to bude vážná rána zasazená kompaktní bulharské diaspoře, která ji připraví o administrativní samostatnost. Navíc se podobné rozdrobení neplánuje v jiných okresech Ukrajiny!“ praví se v deklaraci.

Jeden z autorů deklarace, místopředseda parlamentu Valerij Simeonov, vyslovil pobouření v souvislosti s plány Ukrajiny.

„Rozhodli to zahájit (pozn. reformu) nejloajálnější menšinou, bulharskou, která má být rozdělena na pět malých částí. Zničí to přirozené administrativní centrum, veřejné centrum Bulharů na Ukrajině, a sice Bolgrad,“

prohlásil Simeonov ve včerejším rozhovoru pro Bulharskou národní televizi.

Politik řekl, že po takových akcích ukrajinských kolegů u něj vznikají obavy ohledně toho, jestli stojí za to podporovat Ukrajinu v otázce euroatlantické integrace.

„Jako předseda (pozn. parlamentní) Skupiny přátelství s Ukrajinou začínám přemýšlet nad tím, jestli je to vůbec moje pravé místo. (…) Kladu si otázku: máme vůbec podporovat Ukrajinu na její cestě do Evropské unie a NATO?“ prohlásil Simeonov.

Bulharská ministryně zahraničí Eekaterina Zacharievová také vyzvala Ukrajinu, aby nedělila bulharskou diasporu na jednotlivé části.

„Administrativní reforma patří samozřejmě do rámce suverenity Ukrajiny, nesmí však připustit rozdrobení regionu, ve kterém je soustředěna největší bulharská diaspora na Ukrajině,“ prohlásila Zacharievová a dodala, že projednává danou otázku s ukrajinskými kolegy a doufá v pozitivní překonání problému.

Bulharská národní menšina na Ukrajině čítá přes 200 tisíc lidí.

Je to vměšování, tvrdí Kyjev

Ukrajinské ministerstvo zahraničí se již vyjádřilo k deklaraci bulharského parlamentu. Kyjev označil iniciativu bulharských poslanců za vměšování se do vnitřních záležitostí země. Na ministerstvu zahraničí dodali, že se během přípravy administrativně-územní reformy vezmou do úvahy názory všech národnostních menšin země, včetně té bulharské.

„Pokusy o vměšování se cizí země do vnitřních záležitostí Ukrajiny jsou pro nás zcela nepřijatelné. Manipulativní nepravdivá tvrzení o dopadech reformy na národní identitu etnických Bulharů na Ukrajině vyvolávají údiv a překvapení,“ uvedla ukrajinská diplomacie.

Problémy s Maďarskem

Není to přitom poprvé, co otázka práv národnostních menšin na Ukrajině ae nespokojenost u okolních států. Loni v prosinci během summitu NATO v Londýně maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó prohlásil, že Budapešť bude bránit vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance, dokud nebude maďarské menšině v Zakarpatské oblasti navráceno právo učit se ve své mateřštině.

„Nechceme žádná další práva pro Maďary v Zakarpatsku. Chceme pouze ty, které měli doposud,“ uvedl Szijjártó. Letos v únoru o této otázce obě strany jednaly.

Začátkem prosince předseda ruské Dumy Vjačeslav Volodin oznámil, že maďarský parlament požádal ruskou dolní komoru o pomoc v otázce ochrany práv národnostních menšin na Ukrajině. V první řadě se jedná o možnost učit se svůj mateřský jazyk.

Kyjev na toto prohlášení reagoval a prohlásil, že se Maďarsko v této otázce na Rusko neobracelo a že Kyjev a Budapešť jsou coby partneři schopny samostatně vyřešit všechny otázky.

Na Ukrajině byl v roce 2017 přijat zákon, který omezuje národnostním menšinám vzdělávat se v mateřském jazyce. Kvůli tomu v roce 2018 Maďarsko zablokovalo práci komise Ukrajina-NATO.