Velká mešita v Paříži vyhrožuje, že podá proti francouzské vládě žalobu za diskriminaci, pokud nebude mít povoleno otevřít pro věřící před koncem ramadánu.   

Šéf Velké mešity Chems-Eddine Hafiz vyjádřil hněv nad oznámením, že mešity, kostely a jiná místa uctívání nebudou kvůli pandemii koronaviru otevřeny dříve než 29. května, několik dní po skončení muslimského svatého měsíce.

Pan Hafiz, který je také právníkem, vyzval vládu prezidenta Emmanuela Macrona, aby 24. května otevřela bohoslužby, aby se časově kryla s islámským svátkem Eid (přerušení půstu) při oslavě konce ramadánu, a uvedl, že jinak budou podniknuty právní kroky, píše deník  Le Figaro.

„Svátek Eid, který uzavírá svatý měsíc ramadánu, je stejně důležitý jako židovský nebo křesťanský svátek Letnice,“ řekl a dodal, že je připraven „použít všechny právní prostředky k obraně morálních zájmů muslimů ve Francii“.

Letnice, nazývané také Whitsun, se konají 31. května, dva dny po zrušení opatření pro uzamčení bohoslužeb. Zatímco židovský svátek Šavuot začíná při západu slunce 28. května a končí při západu slunce 30. května. Načasování zrušení blokování bylo „de facto vyloučením muslimských bohoslužeb,“ tvrdí Hafiz.

„Muslimové, navázaní na Národní federaci Velké mešity v Paříži (GMP), kterou mám tu čest zastupovat, by neporozuměli tomuto nespravedlivému měřítku dvojímu standardu, kdy je svátek Eid oddělen od židovských a křesťanských Letnic o pouhé čtyři dny,“dodal.

Mnoho dalších zemí zakázalo bohoslužby během svých vlastních opatření proti pandemii koronaviru, ale některé země učinily ústupky muslimům tím, že umožnily vysílat islámské volání k modlitbě během měsíce ramadánu.

Například Křesťanská demokratická unie kancléřky Angely Merkelové (CDU) a několik dalších stran v Německu podpořily veřejné vysílání muslimské výzvy k modlitbě.