Začala epidemie, nejsou veřejné mše a poprvé v životě budu sledovat Ježíšovo vzkříšení on-line na streamingu a s vyloučením věřících. Kněží jsou skutečnými kouzelníky, protože na toto se nezmohla ani židovská velerada. Ta sice zabila Ježíše, nechala úředně zavřít a zapečetit hrob a postavila k němu stráž, ale neměla videokamery a internet. Takže kostely jsme direktivně zavřeli dokonce v případech, kdy tam (jako v Sudetech) skoro žádní lidé nechodili a sociální vzdálenost se dala počítat málem na kilometry. Ani kněží, ani věřící neměli možnost žádné volby, přišlo nařízení diecézních biskupů. Vzkříšení děláme on-line a necháme ho přenášet stejnými placenými korporátními providery, kteří zařizují přenos zmíněného porna.
Pornhub a možná i další kanály se v době epidemie staly charitativní institucí a zpřístupnily placenou část porna pro on-line zájemce zadarmo. Tak srovnejme oba mediální přístupy dané virtuálním sexem a virtuálním vzkříšením, protože je provádí stejný operátor sítě. Má kontrolu nad celým provozem, provádí cenzuru obsahu pomocí umělé inteligence, sleduje a lokalizuje diváky porna a zmrtvýchvstání přes jejich IP, vyřadí nečekané mimořádky a zajišťuje zajímavý pořad pro nudnou dobu karantény. Je to ideální stav sexuální a spirituální rozkoše bez rizika.
Pravím tedy, že již leta od požehnaného Vtělení Syna Božího byla dospěla počtu tisíce tří set čtyryceti osmi, když ve slavném městě Florencii, nad jiné mezi italskými městy krásnějším, povstal smrtonosný mor, jenž následkem působení těles nebeských, anebo následkem vlastních našich nešlechetných skutků, seslán spravedlivým hněvem božím k našemu napravení na smrtelníky, počavší několik let před tím v zemích východních, kdež zahubil nesčíslný počet živoucích, neustále postupuje s místa na místo, hrozným způsobem rozšířil se na Západ. (...) Ve ctihodném chrámě santa Maria Novella jednoho úterka z rána, kdy tu skorem nikoho jiného nebylo, vyslyševše mši svatou ve smutečních šatech, jak toho takováto doba vyžadovala, sešlo se sedm mladých dívek, všechny jedna s druhou buď přátelstvím, neb sousedstvím anebo příbuzenstvím spojeny, z nichž žádná nebyla starší dvaceti osmi let a ne mladší osmnácti, každá rozšafná a ušlechtilého rodu, krásná tělem a zdobena pěknými spůsoby a počestnou veselostí. (...) Zatím co dívky takto hovořily, vešli do kostela tři mladíci, z nichž nejmladší čítal nejméně dvacet pět let a jichž přátelství ani nepřízeň doby, ani ztráta přátel nebo příbuzných, aniž bázeň o sebe sama nedovedla nikoli vyhladit, ale jen ochladnout. Z těch jeden jmenoval se Panfilio, Filostrato druhý, a poslední Dioneo. Byli vesměs velmi příjemní a spůsobní, a vyšli si vyhledat, jako jediné svoje potěšení v takovém zmatku věcí, svoje dívky, jež náhodou všechny tři byly mezi oněmi sedmi, jakož jiné z nich byly spřízněny s tím neb oním. (...) Toto místo nalezalo se na malém vršku, na všech stranách poněkud vzdáleném od silnic a porostlém různými křovinami a bylinami pěkně se zelenajícími, rozkošnými na pohled. Na vrcholi pahorku stál palác s krásným a velkým dvorem uprostřed, a s pokoji, síněmi a ložnicemi, z nichž každá sama o sobě byla překrásná, pěknými malbami spůsobně ozdobená, obklopený lučinami a překrásnými zahradami, se studnicemi chladné vody a sklepy vzácného vína, jež spíše bylo určeno pro mlsné pijáky než střídmé a počestné dívky. Vše toto bylo pěkně uklizeno, v ložnicích postele odestlány, a všude plno květin, jakých v tuto roční dobu bylo lze dostati, a podlahy pokryty rohožemi, tak že příchozí společnost nalezla tu nemálo zalíbení.
Ježíš množil chleby, ale ne peníze. Tím se církevní rozhodování o dotyčném Jošuovi hodně usnadnilo. Celá věc se navíc využila k získání popularity u lidu a politicky se postavila proti Římanům (Matouš, kap. 27). Římané tehdy dodávali Židům hygienické roušky, alias stavbu akvaduktu pitné vody do Jeruzaléma. A na tuto veřejnou stavbu si vzali prachy z pokladnice Jeruzalémského chrámu, což byl jistě pekelný hřích. To my ten chrám raději zavřeme i s pokladnou. Nebudeme jako ve fanatickém Íránu, kde mešity během epidemie nezavřeli a teď mají problémy. Takže je to výborné. Jsme rozumní, chválení korporátní vládou, protestní hlasy v církvi proti postupu biskupů během epidemie prakticky neexistují. To je ten budoucí papež Petr, který Ježíše tehdy celkem 3x zapřel. A hlavně se nebude oficiálně mluvit o tom, jak naše hierarchická církev 30 let pilně kolaborovala s neoliberálním režimem, který tento stát vytuneloval i se zdravotnictvím. A to je jeden z důvodů, proč budeme o velikonocích streamovat Zmrtvýchvstání na síti s pornem. Tak se podívejme na dalšího klasika, který k tomuto farizejství katolické hierarchie má co říci. Citujme z Dostojevského Legendy o velkém inkvizitorovi (román Bratři Karamazovovi, 1880)
"Máš-li pak právo zvěstovati nám aspoň jedno z tajemství onoho světa, z něhož jsi přišel?" - táže se ho můj stařec a sám za něho odpovídá: - "Nikoliv, nemáš, co bys připojil k tomu, co bylo již dříve řečeno, a abys neodňal u lidí svobody, jíž ses tolik zastával, když jsi byl na zemi. Všechno, co znovu bys zvěstoval, dotkne se svobody víry lidí, neboť se to projeví jako zázrak, ale svoboda jejich víry byla jim dražší nad všechno již tenkráte, před půldruhým tisícem let. Zdaž jsi tehdy často neříkával: Chci vás učiniti svobodnými. Nuže, teď jsi spatřil ty "svobodné" lidi," - dodává náhle stařec se zamyšleným úsměvem. - "Ano, ta věc nám přišla draho - pokračoval, přísně na něho pohlížeje, - "ale dokončili jsme konečně to dílo, ve jménu tvém. Patnáct století jsme se trápili s touto svobodou, ale nyní je to skončeno a pevně skončeno. Nevěříš, že je to pevně skončeno? Hledíš na mne mírně a neuznáváš mne ani za hodna svého hněvu? Avšak věz, že nyní a právě nyní jsou tito lidé přesvědčeni více než kdykoliv jindy, že jsou úplně svobodni, ale zatím přinesli nám sami svou svobodu a pokorně ji položili k našim nohám. Ale to jsme učinili my, zdaž sis toho přál, takovéhle svobody?"
Související články: