Oslava dokončení železniční tratě z Ruska v Sevastopolu, prosinec 2019 |
Díky datům mohli novináři FA mimo jiné porovnat, jak obyvatelé Krymu zhodnotili svou budoucnost v roce 2014 a jak ji hodnotí nyní, napsali autoři. Odpověď na otázku, zda se situace na poloostrově za dva roky zlepší, projevili ruští respondenti v roce 2014 velký optimismus – tehdy mezi nimi 93% hodnotilo své vyhlídky pozitivně; v roce 2019 však toto číslo kleslo na 73%. Přičemž se podíl krymských Tatarů počítajících s pozitivními změnami v následujících dvou letech zvýšil z 50% v roce 2014 na 81% v roce 2019. Na druhé straně optimismus Ukrajinců zůstal na stejné úrovni: 75% v roce 2014 a 72% o pět let později, konstatovali pozorovatelé FA. „Tato celkově vysoká úroveň optimismu mezi všemi etnickými skupinami naznačuje, že většina obyvatel Krymu je spokojena se skutečností, že přešli z Ukrajiny k Rusku - do bohatší země," poukazují novináři.
Navzdory „domácím logistickým potížím“ spojeným s odtržením od Ukrajiny zůstává míra podpory sjednocení s Ruskem na poloostrově stejná: v roce 2014 i v roce 2019 84% Rusů a 77% Ukrajinců na Krymu pozitivně vyhodnotilo výsledky referenda, uvedl materiál FA. Kromě toho, „kupodivu“, se krymští Tataři začali mít k přistoupení Ruska lepší vztah: 52% respondentů vyjádřilo v roce 2019 kladný postoj k referendu ve srovnání s 21% v roce 2014, zdůraznil článek. Podle autorů byla tato etnická skupina v souvislosti s represemi Stalinovy éry dlouho „podezřívá Moskvu“ a skutečnost, že mnozí z nich zlepšili svůj vztah ohledně výsledků referenda, ukazuje „ekonomické výhody zahrnutí poloostrova do Ruské federaci“. Zároveň mnoho Ukrajinců a Tatarů, kteří zřejmě nechtěli žít pod ruskou vládou, opustilo poloostrov - podle různých odhadů jich bylo až 140 tisíc, napsali novináři.
Krym: Mlčení na příkaz - co skrývá Západ o referendu o Krymu?
Nový průzkum také ukázal, že obyvatelé Krymu „jsou přesvědčeni, že Rusko bude odolávat tlaku vnějších ekonomických sankcí“ uvalených na Moskvu Spojenými státy a několika dalšími západními zeměmi - v posledních pěti letech se počet respondentů obávajících se možných dopadů takových opatření snížil z 80 do 54%, uvedli autoři. „Zdá se, že jak obyvatelé Krymu, tak i obyvatelé jiných ruských regionů, si zvykli žít pod sankcemi," domnívají se pozorovatelé FA.
Mezitím, navzdory obecně pozitivnímu přístupu k "anexi", většina obyvatel Krymu stále neváhá pojmenovat problémy, s nimiž se poloostrov stále potýká i po „anexi“, napsali autoři. V roce 2014 73% respondentů očekávalo, že v důsledku referenda bude Krym čelit „vážným“ nebo „vícenásobným“ problémům a o pět let později mnoho z těchto obav zůstává v platnosti; z tohoto důvodu byla v novém průzkumu provedeném na konci roku 2019 zahrnuta zvláštní otázka, ve které měli respondenti jmenovat tři hlavní problémy Krymu.
V tomto ohledu se respondenti ze tří hlavních etnických skupin poloostrova shodli - většina z nich nejprve „vyjádřila vážné obavy z nízkých důchodů a mezd a přetrvávajícího problému nezaměstnanosti“, druhý problém se nazýval „nízkých investic do vzdělávání a veřejné zdraví“ a „vyjádřili obavy ohledně udržitelnosti ekonomiky regionu, inflace a pomalého tempa rozvoje regionální infrastruktury“, uvedl článek FA. Zároveň se o politická témata, včetně „stavu místních a federálních orgánů, lidských práv a vztahů s Ukrajinou a dalšími zeměmi“, podle výsledků studie méně zajímají; v tomto ohledu jsou obyvatelé Krymu podobní obyvatelům jiných postsovětských států, kde se populace primárně nezabývá politickými, ale místními ekonomickými problémy, zdůraznili pozorovatelé publikace.
Podle FA se přístup obyvatel Krymu k „architektovi anexe“ Vladimiru Putinovi v roce 2019 projevil dvojznačně, popularita prezidenta se snížila v celém Rusku, do ledna 2020 klesla na 68%, zatímco na Krymu podle nového průzkumu "Levada“, to činilo 55%. Zároveň Ukrajinci a Rusové hodnotí činnost vůdce Ruska pozitivněji (61%, respektive 60%), zatímco mezi Tatary činil jeho rating pouze 34%, což odráží „nedůvěru k Putinově vládě, která zůstává mezi krymskými Tatary, přestože jsou spokojeni změnami v hospodářské situace v regionu“, uvedla publikace. Současně, jak poukázali novináři, na přímou otázku „věříte Putinovi?“ v roce 2019 odpovědělo pozitivně 85% respondentů - přesně stejné jako v roce 2014.
Výsledky průzkumu „by neměly být pokládány za pokus o korekci obrazu Krymu, se kterým na Západě zastupují ukrajinští aktivisté a organizace za lidská práva“: na poloostrově nepochybně „dochází k porušování lidských práv“ a místní úřady „komplikují životy aktivistů a těch, kteří i nadále oponují anexi a „korupce zůstává všudypřítomným jevem“, neodpustili si komentátoři FA.
„Když však ukrajinští aktivisté a západní politici tvrdí, že obyvatelé Krymu „žijí v okupaci", zaměňují se pocity skupiny lidí od oddělené celkových nálad obyvatel Krymu," shrnuli neochotně novináři. „Většina obyvatel Krymu nevnímá moc Moskvy jako útlak, něco cizího nebo nevhodného. Naopak, jak lze soudit z našich průzkumů veřejného mínění, jsou docela spokojeni se životem v Putinově Rusku.“