Zveřejnění odtajněných dokumentů z fondů Ústředního archivu Ministerstva obrany RF je pokračováním v úsilí rezortu zaměřeného na ochranu a obhajobu historické pravdy, čelení falšování dějin a pokusům o revizi výsledků Velké vlastenecké a 2. světové války.

Bratislavu osvobodili velmi rychle

V průběhu osvobození Bratislavy byl Bratislavský hrad dobyt jednou rotou pod velením poručíka Innokentije Těrenťejva. Svědčí o tom dokumenty vyznamenaných vojáků zveřejněné v pátek ve zvláštní rubrice na webu Ministerstva obrany RF k 75. výročí osvobození Bratislavy.

„Jednotka pod velením poručíka Innokentije Těrenťjeva, velitele 4. střelecké roty 1310. střeleckého pluku v boji o pevnost města Bratislavy dokázala nepřítele obejít z pravého křídla a v průběhu boje donutila německé vojáky ke kapitulaci, v důsledku čehož byla pevnost dobyta,“ uvádí se v dokumentu o vyznamenání.

Jak lidé vítali osvoboditele?

Archivní dokumenty svědčí o tom, že obyvatelé Bratislavy vítali Rudou armádu s radostí a vděčností.

„Obyvatelstvo vidí v Rudé armádě osvoboditelku země od německo-fašistického a maďarského zotročení. Mnozí Slováci vyjadřují svou vděčnost našim vojákům a příbuznost slovenského a ruského jazyka umožňuje vojákům a místním obyvatelům komunikaci,“ uvádí se v archivním dokumentu.

Rudá armáda pomohla Bratislavu obnovit

Za pomoci Rudé armády probíhalo obnovení rychlým tempem: bylo zařízeno zásobování vodou, v minimálním termínu byla vyřešena otázka odevzdání do provozu elektrárny, byl obnoven provoz na silnicích. Podotýká se, že ve městě zůstali nejen slovenští intelektuálové, ale dokonce i Němci, kteří se nezkompromitovali spoluprací s nacisty.

Pro zásobování obyvatelstva Bratislavy potravinami v červenci roku 1945 poskytlo sovětské vojenské velení městské samosprávě potřebné množství potravin, poté byl zahájen prodej potravin na lístky.

V telegrafické politické zprávě z 10. dubna 1945 náčelníkovi Hlavní politické správy Rudé armády o situaci v Bratislavě se podotýkalo, že centrální ulice a náměstí jsou očištěny od trosek a smetí, začala fungovat kanalizace a obyvatelé se vracejí do města z okolních vesnic.

Zločiny fašistů

Zvláštní místo zaujímají mezi odtajněnými dokumenty svědectví zvěrstev fašistů na území Československé republiky za okupace.

Třeba v aktu o zločinech německo-fašistických agresorů na území Zvolenského okresu Československé republiky se uvádí, že v šesti jámách na židovském hřbitově se nachází 128 mrtvol, mj. těla 26 žen a 5 dětí. Lékařská expertiza zjistila, že těla „mají stopy po bití karabáči, kovovými pruty, otvory po střelných ránách do zátylku a stopy po uškrcení“. V lese u vesnice Kováčová bylo nalezeno 105 zastřelených lidí, mj. 18 žen a jeden tříletý chlapec.

Neméně hrůzostrašné jsou svědectví v aktu o zvěrstvech v Banské Bystrici:

„Každý den byli zatčení lidé biti a mučeni. Skoro vůbec je nekrmili. Mnozí z nich umírali hladem,“ uvádí se v dokumentu. Z protitankového příkopu a ze dvou jam bylo vytaženo 536 mrtvol. Měly stopy po střelných ranách a po mučení, zranění způsobená tupými předměty, zlomeniny horních a dolních končetin. Mezi zastřelenými bylo 45 žen, 30 dětí ve věku tři dny až 10 let a 30 lidí starších 60 let.“

Vztah Prahy k Rudé armádě v roce 1945

V roce 1945 zdůrazňovalo vedení Československé republiky význam vítězství Rudé armády ve válce, která podle jejich názorů přesahovala celkové zásluhy ostatních zemí protihitlerovské koalice. Svědčí o tom dokumenty zveřejněné v pátek ve zvláštní rubrice na webu Ministerstva obrany RF u příležitosti 75. výročí osvobození Bratislavy.

V telegrafické zprávě z 10. dubna 1945 náčelníkovi Hlavní politické správy Rudé armády o situaci v Bratislavě se uvádí, že hlavní poslanec slovenské vlády na osvobozeném území František Němec zdůraznil, že „vítězství Ruska v této válce, hrdinské činy Rudé armády a její oběti přesahují všechno, co udělaly dohromady všechny ostatní země protihitlerovské koalice“.

Svůj obdiv pro sovětská vojska vyjádřil také slovenský generál Rudolf Viest:

„Rudá armáda ukázala celému světu příklad vytrvalosti a statečnosti v této velké válce. Pro nás, vojáky Československé republiky, je velkou ctí bojovat bok po boku se slavnými vojáky Rudé armády za osvobození naší vlasti“.

Osvobození Bratislavy

Osvobozování Bratislavy od německo-fašistických agresorů vojsky 2. ukrajinské fronty začalo v dubnu 1945. Hlavní úder směrem na Bratislavu zasazovaly podle plánu sovětského velení sousední křídla 53. a 7. gardových armád za podpory 1. gardové jezdecké a mechanizované skupiny, Dunajské vojenské flotily a 5. letecké armády.

Čtvrtého dubna roku 1945 vojska Rudé armády v urputných pouličních bojích úplně očistila Bratislavu od nepřítele. Sovětští vojáci přitom projevili bezpříkladnou statečnost a hrdinství, o čemž svědčí dokumenty o vyznamenáních zveřejněné v rubrice na webu Ministerstva obrany RF.

Týž den na rozkaz vrchního velitele Josifa Stalina salutovala Moskva vojskům 2. ukrajinské fronty, která osvobodila Bratislavu, dvaceti dělostřeleckými salvami ze 224 děl. Na počet tohoto vítězství byly útvary a jednotky, které se nejvíce vyznamenaly v bojích o hlavní město Slovenska, navrženy na udělení čestného titulu „Bratislavské“ a na vyznamenání řády.