Dříve premiér Slovenska a zároveň předseda politické strany OĽaNO Igor Matovič oznámil, že zvažuje možnost blackoutu republiky jakožto radikální řešení v boji proti šíření koronavirové infekce. Během blackoutu by měl rovněž platit výjimečný stav.

„Řekněme si, že uděláme blackout Slovenska. Nebudeme se s tím trápit rok a půl, ale na tři týdny vypneme Slovensko úplně. Fungovat bude možná jen 100 až 150 tisíc lidí, kteří budou zajišťovat klíčovou infrastrukturu, a virus vymýtíme. A pak se nadechneme,“ uvedl slovenský politik.

Docent katedry ústavního práva na Univerzitě Komenského v Bratislavě Marek Domin však sdělil, že v případě pandemie, jež představuje hrozbu pro život a zdraví občanů, může být vyhlášen pouze nouzový, nikoliv výjimečný stav.  

„Výjimečný stav je možné vyhlásit v případě teroristického útoku či rozsáhlých pouličních nepokojů anebo jiných podobných útoků na majetek, pokud podstatně ohrožují anebo porušují bezpečnost a veřejný pořádek,“ vysvětlil slovenský právník.

Dále Domin podotkl, že tohle stanovení vyplývá z ústavního zákona o bezpečnosti státu v době války, válečného stavu, výjimečného a nouzového stavu. Tím pádem slovenský premiér dostane právo vyhlásit výjimečný stav pouze v případě, když se objeví další okolnosti ohrožující bezpečnost veřejného pořádku.

Možné omezení základních práv a cenzura

Podle slovenského právníka výjimečný stav předpokládá značné omezení práv slovenských občanů. To je mimo jiné zavedení pracovní povinnosti pro zabezpečení zásobování, zákaz vycházení v určitých časech, omezení využití soukromých vozidel a určitou cenzuru pro média. Navíc během výjimečného stavu platí princip přiměřenosti, jenž dovoluje zavedení a uplatnění těch opatření, která se budou považovat za vhodná a nevyhnutelná v souvislosti s vyřešením určité situace.

Domin zdůrazňuje, že využití veškerých omezení základních práv je možné pouze v případě konkrétní situace, o niž bylo zmíněno dříve. Jinak by omezení občanských práv bylo v rozporu s Ústavou Slovenské republiky. Nicméně ústavní zákony mohou být změněny, a to prostřednictvím hlasování v parlamentu. Pro přijetí takových změn je potřeba zajistit 90 hlasů v Národní radě Slovenka.