Hned na začátku Hoffman konstatoval, že pandemie navždy změní svět, na který jsme zvykli. „Zkušenost, kterou teď prožíváme – a nejedná se o nic menšího, než je kolaps globalizace – nás změní, otevře nám oči. Přišli jsme o iluzi věčného růstu, ale také o iluzi nesmrtelnosti,“ uvedl Hoffman.

Podle něj se nemusíme toho nového světa po koronaviru bát, jelikož „každá změna vedle komplikací přináší i nové příležitosti a osvobozuje nás od starých závislostí“. 

Dále mu novinář PL připomněl, že před rokem 1989 patřil k bojovníkům za svobodu a zeptal se ho, co podle něj ukázala koronavirová krize o svobodě a odpovědnosti české společnosti.

„Myslím, že vždy je od čeho se osvobozovat. Před třiceti lety nás tížila nesvoboda politická, cenzura a autocenzura, omezená možnost se svobodně realizovat anebo cestovat. Nyní nás tíží enormní ekonomický tlak a směs hedonismu a cynismu. Postmoderní liberál je egoistický narcis, elitář, který se stal problémem sám sobě. Následkem rozevírání nůžek mezi chudnoucí pracující chudinou, stagnující střední třídou a hrstkou bohatnoucích boháčů – společnost ztratila sociální dynamiku i nápadně zhrubla,“ reagoval Hoffman.

Během rozhovoru okomentoval též kroky české vlády v boji proti koronaviru. Podle Hoffmana ji i přes zachráněné životy společnost potrestá a Babišovi kritici mu budou například vyčítat, že se choval přehnaně nebo mu vyčtou ekonomické škody. „To je ale přirozené, vzpomeňme film Zázrak na řece Hudson, natočený podle skutečné události, kde se pilot, který zachránil pasažéry mistrným manévrem, stává přes noc z hrdiny hazardérem,“ uvedl Hoffman s tím, že se vláda podle něj chová profesionálně.

Co se týče globalizace a role Evropské unie v boji s pandemií, novinář si myslí, že touto zkouškou EU zřejmě neprošla. „Tato krize jasně ukázala, že Evropská unie, která umí skvěle řešit problémy, které sama vymýšlí, je nám platná jako mrtvému zimník, když jde o život a je třeba řešit problémy reálné,“ uvedl.

„EU nám může být k užitku tehdy, když se z byznysového projektu, kdy moderují lobbisté nadnárodních korporací, stane servisní organizací svrchovaných států, které usilují o mírovou koexistenci. Není praktické, aby se nám Brusel pletl do života. Nedivil bych se, kdyby tato krize vedla ke vzniku zcela nové, jednodušší a racionálnější evropské organizace,“ dodal Hoffman. 

Dále vysvětlil, jak by se tato organizace měla řídit: „Na úvod by měl být rozpuštěn Evropský parlament, a veškerá rozhodnutí Evropské komise by měla podléhat jednomyslnému souhlasu Evropské rady, kterou tvoří hlavy členských států a předsedové vlád. Nejlépe retroaktivně, odteď. A od Evropské rady bychom měli chtít jediné: Mír.“

Na závěr novinář dodal kapku naděje a optimisticky prohlásil, že většina lidí určitě tu svou kreativitu a šikovnost ukáže. „Hlavním důvodem, proč bych nerad na koronavirus zemřel, je zvědavost, jak po této krizi využijeme šanci zlepšit naše životy a náš svět. Protože na to máme,“ podotkl.