„Ty zbraně nestáhli, protože Německo je fakticky dosud ve stavu okupované země. Američané využívají svého postavení, jak pokládají za nutné,“ soudí poslanec.

Podle jeho slov se Berlín pokusil s americkými vojáky rozloučit, po tříměsíční korespondenci však dostal následující odpověď: přítomnost vojsk na území Německa se má chápat jako přátelský projev důvěry a spolupráce.

„V současné době nebude nikdo stahovat vojska. Svět stojí na pokraji nového rozdělení sfér vlivu. Vzdát se dobrovolně vlivu na Německo je prostě nereálné. Musíme se modlit, aby ta vojska zůstávala alespoň tam, kde jsou – na základnách,“ řekl Herdt.

Poslanec zdůraznil, že Evropu „nikdo jen tak neodevzdá“, a proto se každý snaží zajistit vlastní politické zájmy, dokonce i v podmínkách pandemie nového koronaviru.

Stažení amerických vojsk z Německa

Koncem roku 2019 byla vyzvaná spolková vláda Německa poslanci za Stranu levice, aby zrušila smlouvu o pobytu amerických ozbrojených sil v zemi. Podle německých poslanců se jejich přítomnosti využívá pro stupňování napětí ve vztazích s Moskvou.

Dále podotkli, že americká vojska se přesunují v kolonách po dálnicích a železnicích z jedné americké základny na druhou blíž západní hranici Ruska.

Podobná přemístění „porušují duch smlouvy o konečném uspořádání ve vztahu k Německu známé též jako smlouva 2 + 4. Byla uzavřena v roce 1990 mezi NDR, SRN, SSSR, Francií, Velkou Británií a USA. Vylučuje možnost rozmístění a rozvinutí na území bývalé NDR cizích vojsk a jaderných zbraní“.

Podle informací médií je v Evropě skladováno asi 150 kusů taktických jaderných zbraní USA: v Belgii, Německu, Itálii a Nizozemsku. Mj. belgické noviny De Morgen, které loni v červnu zveřejnily kopii zprávy výboru Parlamentního shromáždění NATO, napsaly, že „pumy jsou skladovány na šesti amerických a evropských základnách: Kleine Brogel v Belgii, Büchel v Německu, Aviano a Ghedi-Torre v Itálii, Volkel v Nizozemsku a Incirlik v Turecku“.