Přinášíme Vám článek monitorující svědectví blízkých osob Václava Havla, kteří se vesměs za jeho řivota nebáli o něm mluvit pravdu. Byli to lidé z blízkého okolí, kteří jej znali. Dnes pravda o Havlovi je zakázána a všemi možnými způsoby je tajena, potírána a je proti ní používáno StBáckých prostředků. Proč? Autor monitoru, který vydal server EUserver.cz to komentuje slovy: „Havel byl zastáncem zvrácení tradičních hodnot. V porovnání s tradičními křesťanskými hodnotami byly Havlovy hodnoty i skutky zvrácené. Tedy moderní a progresivní dle současného stavu ideologie Evropské unie a USA.“ A proto je to modla. Protože to byl anděl apokalypsy dnešního světe.

Další informace o Havlovi najdete na webu Pravda o zrůdě, který má zatím webovou adresu vaclav-havel.eu, jelikož Dagmar Havlová chce tuto doménu v souladu s evropským nacistickobolševickým bezprávím zcizit.

„Havla bych přirovnal k jakémusi zpupnému puberťákovi, který rodičům dělá naschvály, protože se k němu nezachovají pokaždé úplně tak, jak by si představoval. Mluvíval sice o pravdě, ale často lhal. Kupříkladu už od začátku v tom, že chtěl být prezidentem jen na přechodné období, ale šlo mu ve skutečnosti pouze o to, aby vyšaltoval Dubčeka. Adoroval lásku, ale sám ve vztahu podváděl, kde jenom mohl. Říkal, že ho restituce nezajímají, ale docílil skrze ně miliardového majetku. A jestliže z jeho úst vyšlo slovo o míru, vzápětí je pokazil souhlasem s „humanitárním bombardováním“ Srbů. A podporou Bushových válek. Anebo také podporou dalajlámy, přestože tím škodil obchodování s Čínou. Nemíním tu rozvádět všechno, v čem si protiřečil, snad jenom ještě připomenu jednu lež, kterou o sobě mohl vyvrátit: Neonemocněl totiž v kriminálu. Svůj těžký zápal plic si uhnal počátkem září 1989, když silně opilý, kdesi u Havlíčkova Brodu spadl do hlubokého potoka, v němž málem utonul.“ (Daniel Strož)

Opilý Havel spadl do potoka. Svědectví jeho známého. Odtud jeho zápal plic

 „Našli si člověka, který byl alkoholik, který byl ještě ke všemu více na chlapečky (to byl třeba taky kamarád Havla Ivan Jirous, dodává) a pak člověk, který byl naprosto zbabělý a byl schopen kompromisů. Havel za pár facek řekl při výslechu všechno, byla to taková třasořitka, slečinka.“ (Jiří Wolf)

Alkoholik Václav Havel byl na chlapečky. Disident vzpomíná

„Havel v té bezvýchodnosti pil a občas experimentoval s drogami (tehdy například s LSD, které mu přivezl jeden architekt, se se svým dávným pražským mentorem Zdeňkem Urbánkem pak měli v nuslích „svého“ lékarníka. Posudek z trutnovské VB, který se za pár let objeví v jeho soudním spise, uvádí, že se spisovatelem Pavlem Kohoutem dojíždějí taxíkem do turnovský vináren, odkud si na venkovské sídlo vozí cikánky.“ (Ze speciálu Lidových novin k Václavu Havlovi)

Jak si Václav Havel vozil cikánky a bral LSD

„Pamatuji se, ještě před rokem 89, když jsem jednou přišel k Havlům, abych tam vyžebral nějaké peníze na manželku Jana Wunsche. Věrka Novotná zůstala sama, manžel ve vazbě, dostal potom 3 roky kriminálu, ona s kojencem a bez koruny. Od režimu nemohla očekávat pomoc a tak jsem lítal a opět sháněl peníze. Paní Olga Havlová nebyla doma, aby své „malé dítě“, Vašíčka uhlídala od alkoholu. Nu, její Vašíček se tam válel na zemi celý od zvratků a pusinkoval se tam s chlapcem, kterého pak udělal velvyslancem v USA. Opravdu nechutný pohled! Odešel jsem z tohoto bytu a navštívil Václava znovu. Bylo to o týden později. Nedal mi nic. „Ať se sama o sebe postará!“ To byla jeho slova. Nevěřil jsem svým vlastním uším. Tohle mi do očí řekl velký bojovník za lidská práva!!“ (Jiří Wolf)

Opilec Václav Havel – svědek vypraví o bývalém prezidentovi

„O bohémství umělců šedesátých let podává svědectví dosti otevřené, pro někoho možná až šokující, scénárista Pavel Juráček (1935-1989), Havlův blízký přítel na sklonku šedesátých let – mimo jiné byl Havel svědkem při Juráčkově druhém sňatku (…). Juráček píše ve svém deníku kromě jiného o tom, jak Havel i on užívali při psaní fenmetrazin – dobově dostupné a „kultovní“ psychofarmakum. „Jenomže Vašek má na rozdíl ode mne neobyčejně pedantickou povahu, takže si vypracoval a vyzkoušel důkladný systém v užívání těch tabletek, a ten systém – jak už je Vaškovým zvykem – pečlivě dodržuje.“ (…)

[Juráček] píše rovněž o divokých večírcích – mimo jiné o společné účasti na vpravdě libertinských akcích, které se konaly v domě spisovatele Jiřího Muchy na Hradčanech a které literárně ztvárnil i americký návštěvník, spisovatel Philip Roth v novele „Pražské orgie“ (1985, česky 1988). Juráček ovšem zaznamenává i Havlovu váhavost – jeho snahu uchovávat si i uprostřed divokého hýření jakousi vnější noblesu a vnitřní čistotu: „V noci jsme se ocitli u Vaška Havla, doufal, chudák, že se dostane k nějaké holce – pozval nás proto všechny – jenomže jako obyčejně neuspěl, je totiž strašně decentní a zdvořilý, chce donekonečna uplatňovat svůj proslulý intelekt a nechápe, že ve čtyři hodiny ráno je nutné spíše jednat, než mluit. Zatím co říká: Promiňte, ale nemohl bych vám položit ruku na vaše skutečně překrásné koleno?, padaly v sousedním pokoji holky na znak, aniž by je o to někdo žádal.“

Toto morální libertinství, zvláště v erotické oblasti, přetrvalo pak v havlovském prostředí i do období disentu. Tehdy ovšem vzbuzovalo nejen líčené pohoršení komunistické propagandy, ale i upřímné pohoršení exulantů a zahraničních přátel českého disentu.“

(Martin C. Putna: Václav Havel. Duchovní portrét v rámu české kultury 20. století, Knihovna Václava Havla o.p.s., Praha 2011, str. 98-99)

Sexuální orgie disidentů: Holky padaly na znak, ale váhavý Havel jako obyčejně neuspěl

„Olga stála při něm spíš jako maminka než manželka,“ popsal Havlův vztah s Olgou Michael Žantovský (65) v nové životopisné knize o prezidentovi s názvem Havel. Popisuje v ní vztah Vaška s Olgou, na kterém se podepsaly nejen nevěry, ale i jeho několikaleté paralelní vztahy s Annou Kohoutovou, Janou Tůmovou či Jitkou Vodňanskou. „Nevěrný byl už dříve a častokrát se cítil zvláštně povinován o tom Olgu informovat, nějakým způsobem se s tím dokázala vyrovnat,“ píše se v knize.

„(Landovský) odtajnil obsah dopisů, které mu Václav Havel posílal. „Milý Pavle, především tě zdravím a dále mám na tebe prosbu. Jak víš, naše přítelkyně Jana je zřejmě zbouchnutá. A zřejmě ode mě. Já si na to sice moc nepamatuju…“ zaznělo v jednom z dopisů pro Landovského. Herec přiznal, že dotyčná s tímto oznámením obvolala ještě pár dalších mužů, kteří ji následně dali peníze na potrat. Landovského oslovila také a také on ji přispěl na potrat.

Co se týče žen, byli Havel s Landovským velkými spojenci. Havel Landovského doprovázel na večírcích, kde Pavel lovil ženy, Landovský naopak dělal Havlovi alibi před jeho ženou Olgou Havlovou.“

(Blesk,  http://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/279639/dopisy-havla-a-landovskeho-mily-pavle-nase-kamaradka-je-zbouchnuta-zrejme-ode-me.html )

„Vzal si ji tajně, ale veřejně ji podváděl. Václav Havel (†75) a Olga Havlová (†62) byli sice manželé 32 let, ale jejich manželství bylo poznamenáno mnoha nevěrami, milenkami u jednoho stolu, nemanželským dítětem, a dokonce i tajnými manévry prezidentské kanceláře.

„Olga stála při něm spíš jako maminka než manželka,“ popsal Havlův vztah s Olgou Michael Žantovský (65) v nové životopisné knize o prezidentovi s názvem Havel. Popisuje v ní vztah Vaška s Olgou, na kterém se podepsaly nejen nevěry, ale i jeho několikaleté paralelní vztahy s Annou Kohoutovou, Janou Tůmovou či Jitkou Vodňanskou. „Nevěrný byl už dříve a častokrát se cítil zvláštně povinován o tom Olgu informovat, nějakým způsobem se s tím dokázala vyrovnat,“ píše se v knize…

 „Záliba, se kterou jí vyprávěl o svých milostných úspěších, a když byl později ve vězení, posílání jejím prostřednictvím něžných vzkazů a básniček ne jedné, ale rovnou dvěma jiným ženám, hraničí s nepochopitelností,“ komentuje Havlovo chování Žantovský.

…

Ze strany Václava Havla se nezměnilo nic, ani když byl zvolen prezidentem. Jeho milostné vzplanutí k herečce Dagmar Veškrnové (61) se navíc netýkalo jen jeho a Olgy, ale celého Hradu. „I v jedinečném dramatu Havlova milostného života museli jeho přátelé podstupovat zkoušku věrnosti. Mnozí byli cele oddáni Olze. Jiní si dělali starosti o prezidentovu pověst. Aby byly věci ještě složitější, existovaly i další adeptky na Havlovu přízeň,“ popisuje Žantovský ve své knize s tím, že zřejmě Dagmar nebyla jeho jediná favoritka.

Výsledkem byl prý poměrně komplikovaný prezidentský program s falešnými položkami. „Již v prvních dvou Havlových funkčních obdobích se na jeho denním programu objevovala řada neexistujících postav s ptačími jmény jako profesor Slavík, velvyslanec Skřivan či pan Vrabec,“ prozrazuje Žantovský krycí jména exprezidentových milenek.

Po premiéře Žebrácké opery v roce 1975 se sblížil s Janou Tůmovou, která byla přes den prodavačkou, večer šatnářkou v pražské Redutě a o víkendu amatérskou herečkou. Olga aférku zřejmě tolerovala. Havel ale v tu dobu udržoval vážnější vášnivý vztah i s Annou Kohoutovou.

Večer 28. května 1979 před svým zatčením se sblížil s manželkou písničkáře Jana Vodňanského (73) Jitkou, která byla psychoterapeutka. Když se po čtyřech letech vrátil z vězení, pospíchal přímo k ní. Vodňanskou dokonce představil přátelům jako svou druhou partnerku.

„V roce 1984 přišla Jitka do jiného stavu. Napsala Olze dopis, kde ji o situaci informovala, a vysvětlila, jak moc jejího muže miluje. Havel se od Olgy vrátil se vzkazem, že se odmítá rozvést, ale navrhuje ménage a trois (soužití ve třech),“ prozradil Žantovský v knize s tím, že Jitka se nakonec rozhodla pro potrat. “

(Aha)

http://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/101970/skandalni-kniha-o-havlovi-tajny-seznam-milenek-daval-jim-ptaci-prezdivky.html

Převzato z webu EUserver.cz