Čína podporuje prakticky všechny nejvíce zasažené země v Evropě, přestože epidemie v samotné Číně ještě neskončila. Myšlenka vytvoření Hedvábné stezky zdraví však předpokládá více než pouhou humanitární pomoc.

V souvislosti se současnou epidemií koronaviru, která se v Evropě rychle šíří, jsou některé země zklamané ze schopnosti EU reagovat na hrozby konsolidovaným způsobem. Jak řekl srbský prezident Aleksandar Vučić, uvědomili jsme si, že neexistuje žádná velká mezinárodní nebo evropská solidarita a že to byla pouze pohádka na papíře.

Důvodem ostrých poznámek Vučiće je ten, že Srbsko nemohlo dovážet zdravotnické zboží nebo vybavení ze zemí EU. Itálie, která je nejvíce postižená koronavirem, čelila podobné situaci. Řím vyhledal pomoc prostřednictvím Koordinačního centra reakce na mimořádné situace. Dlouho však žádná země EU neposkytla Itálii nezbytnou pomoc. Navíc některé země, například Německo, naopak zakázaly vývoz léčiv a zařízení.

Čína reaguje na výzvu

Za těchto podmínek neměly Itálie, Srbsko a některé další země jinou možnost než se obrátit o pomoc ke zbytku světa. Jako první zareagovala na výzvu Čína. Do Itálie poslala 300 lékařů a sester, dva miliony chirurgických roušek, 50 tisíc sad na provádění analýzy. Itálii pomohlo také Rusko, které vyslalo do země speciální letadla IL-76: osm mobilních brigád vojenských virologů a lékařů, mobilní zařízení na aerosolovou dezinfekci a také lékařské přístroje.

Během epidemie byly tak některé země nechtěně zklamané z evropských institutů a vzali si příklad z Číny. Čínský systém se nakonec ukázal jako účinnější, říká Wang Yiwei, profesor z Centra pro evropská studia Jeana Monneta Čínské lidové univerzity.

„Itálie se nejprve obrátila na své evropské partnery. Od těch však nedostávala po dlouhou dobu odpověď. Jediná věc, kterou EU poskytla, byla finanční pomoc. A Německo dokonce zavedlo zákaz vývozu roušek a dalších zdravotnických pomůcek. V důsledku toho se Itálie jednoduše zklamala v Evropské unii a požádala o pomoc Čínu. Účast Itálie na iniciativě Hedvábné stezky je ve skutečnosti také výsledkem zklamání země v západních modelech spolupráce. Efektivita čínského státního systému je nyní stále více patrná zbytku světa. Každý se snaží přebírat zkušenosti Číny. Tak to činí i Rusko, které začalo stavět speciální nemocnici daleko od města. Domnívám se, že to naznačuje, že čínská zkušenost je použitelná v jiných zemích a že z toho může těžit celý svět.“

Na jedné straně může epidemie koronaviru zkomplikovat realizaci iniciativy nové Hedvábné stezky. Hospodářská spolupráce je nesmírně obtížná, když jsou uzavřeny hranice mezi zeměmi, pohyb lidí je omezen kvůli strachu z epidemie. Na druhé straně se iniciativa Číny ohledně realizace Hedvábné cesty zdraví, která byla zahájena v roce 2017 během prvního summitu nové Hedvábné stezky, zdá nyní aktuální více než kdy jindy. Vzhledem k celosvětové povaze takových výzev, jako jsou epidemie, je nezbytné zahájit práci zvláštních mezinárodních institucí, aby se na tyto hrozby reagovalo operativně a čelilo se jim společně, míní expert.

Nabízení kompetencí

Stávající struktury, jako je WHO, mají pouze koordinační funkci, ale nemají dostatečné materiální ani lékařské zdroje na podporu zemí v obtížných situacích. Čína pouze nabízí své kompetence v oblasti boje proti epidemii, výrobní zdroje a vystupuje pro vytvoření skutečně fungujících mezinárodních mechanismů pro poskytování materiální pomoci postiženým zemím, jakož i pro pomoc na vytvoření účinného systému zdravotní péče a boj proti hrozbám v těchto zemích, uvedl expert.

„Myslím, že Čína může ovlivnit podporu mezinárodní spolupráce ve třech aspektech. Zaprvé Čína navrhla koncepci společenství jediného osudu lidstva. A dostává souhlas rostoucího počtu zemí a jejich politických stran. Na rozdíl od západních konceptů, což bývá ‚já jsem vyhrál a ty prohrál‘ nebo ‚já jsem dostal mnoho a ty málo‘, funguje čínská koncepce v kategoriích, jako je ‚výhra pro všechny‘ nebo ‚prohra pro všechny‘. Za druhé Čína navrhuje vytvořit strukturu jako Asijská infrastrukturní investiční banka (AIIB), která by přispěla k rozvoji zdravotnických systémů v jiných zemích a také k vytvoření nezbytné základní infrastruktury. Protože v mnoha zemích, zejména v Africe, chybí základní léky, jejich schopnost odolávat epidemím je omezená. Musíme jim pomáhat společně. Mezinárodní organizace v této oblasti, například WHO, však nemají takové široké možnosti, jako má například Světová banka. Jejich role je velmi omezená, takže spoléhat se pouze na WHO nestačí. Zatřetí jde o poskytování materiální pomoci a výměnu zkušeností. Čína má silnou výrobní základnu a dobře rozvinuté dodavatelské řetězce a může uspokojit globální potřeby ve zdravotnických produktech. Již nyní dodáváme velké množství humanitární pomoci Íránu, Itálii, Španělsku, Portugalsku, dokonce Německu, Francii a dalším zemím EU. Čína jako země, která čelila této epidemii dříve než ostatní, může sdílet své znalosti a zkušenosti se zbytkem světa a pomáhat v boji proti této hrozbě. Čína může zvýšit schopnost zcela různých zemí odolat epidemii a současně posílit konkurenceschopnost čínského systému zdravotní péče.“

Epidemie koronaviru ukázala, že zdravotnické systémy dokonce vyspělých zemí se nedokážou vyrovnat s katastrofami tohoto rozsahu. A co tak ještě rozvojové země. Z hlediska Číny by proto bylo rozšíření iniciativy nové Hedvábné stezky (do níž jsou zapojeny hlavně rozvojové země) logické pro systémy zdravotnictví, aby pomohly zemím v potřebě zavést účinné mechanismy na ochranu veřejného zdraví a kontrolu šíření epidemií.

Podle odborníka je také nutné zavést výrobu vakcíny. Minulý týden Čína uvedla, že zahájila klinické testy vakcíny proti koronaviru. Na konci února mělo Rusko pět prototypů vakcíny. Jak uvedl ruský prezident Vladimir Putin, práce aktivně probíhají. Nezmínil však konkrétní termín, kdy bude vakcína připravena k rozsáhlému použití.