Ruský náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov zlikvidoval nedávné komentáře amerického ministerstva zahraničí o „zhoubné“ využívání vlastních energetických zdrojů v zemi, označil je za „narážku“ a poznamenal, že toto není poprvé, kdy si Moskva takové věci vyslechla.

Podle slov politika Kreml očekává, že Washington bude „přemítat nad tématem“ ruských „energetických zbraní“ po nějakou dobu v budoucnosti.

Rjabkov dále poznamenal, že USA se již dlouho uchylovaly k zastrašování, a to i v oblasti energetiky, k nátlaku na své spojence, kteří chtějí rozvinout své vztahy s Ruskem, aby tak nečinili.

„Američané se v rámci projektu Nord Stream 2 otevřeně pokoušejí ‚položit minu‘. A nyní vydali řadu narážek ohledně politiky, kterou vedeme na světových energetických trzích za podmínek extrémní volatility cen a prudkého poklesu poptávky po energetických zdrojích, který je spojen především s šokovým účinkem pro dopravní odvětví celého světa v důsledku vypuknutí infekce,“ prohlásil Rjabkov.

Vysoce postavený úředník amerického ministerstva zahraničí dříve obvinil Rusko z využívání energie jako „zhoubného herce“, ale zdržel se komentování možnosti uvalení nových sankcí.

„Nemluvíme o sankcích. Nepředpokládáme sankce do budoucna. (…) Kongres také citoval několik případů, kdy Rusko využilo energii jako zhoubného herce, použilo ji pro zhoubné účely, ať ta skutečnost mluví sama za sebe za sebe,“ uvedl zástupce resortu.

Americký prezident dříve navrhl, že by se vzhledem k možnému kolabování trhu  mohl „zapojit“  mezi dvěma hlavními producenty ropy, Ruskem a Saúdskou Arábií poté, co ceny ropy klesly na úroveň, která byla naposledy viditelná v roce 2003. Trump však nespecifikoval, jak by se USA mohly zapojit.

Zpráva, se kterou přišel The Wall Street Journal, však naznačila, že Washington by mohl použít sankce proti Moskvě a diplomatický tlak proti Rijádu, aby je donutil snížit jejich denní produkci ropy.

Cena černého zlata prudce klesla na pozadí obav z možného dopadu epidemie koronaviru na globální ekonomiku - a zejména na poptávku po ropě. Cena se propadla ještě hlouběji po zprávách, že strany dohody OPEC+ nedosáhly konsensu o prodloužení dohody. V důsledku toho Rusko a Saúdská Arábie, jakožto hlavní výrobci, v nadcházejících měsících oznámily prudký nárůst produkce suroviny, přičemž Rijád slíbil, že bude prodávat ropu za velmi nízkou cenu zákazníkům v Evropě.