Od 70. let IQ lidí nejenže přestal růst, ale výrazně se snížilo. Podívejte se na příčiny, proč jsme stále hloupější.

Paradoxně, v roce 1984 americký psycholog James Flynn vypočítal, že mezi lety 1932 a 1978 IQ v USA vzrostlo téměř o 14 bodů.

V roce 2018 však skupina norských vědců zjistila, že od 70. let 20. století se IQ postupně začalo snižovat o sedm bodů v každé generaci. K tomuto závěru dospěli po analýze výsledků IQ testů u více než 700 000 lidí.

Tento jev lze pozorovat i v rodině. Je pravděpodobné, že snížení IQ bylo způsobeno změnou životního stylu, produktem vývoje technologií a zlepšením ve vzdělávání. Na druhé straně se může stát, že starý test IQ jednoduše nedokáže posoudit intelekt moderního člověka.

Skupina španělských vědců zase provedla další šetření a změřila obsah škodlivých látek, které byly ve vzduchu u 39 základních škol v Barceloně, a provedla IQ test svých studentů. Výsledky naznačily, že žáci ze čtvrtí s čistším vzduchem měli lepší intelekt.

Ke stejnému závěru došli jejich britští kolegové na Lancasterské univerzitě poté, co analyzovali intelekt 18 000 dětí. Ukazuje se, že děti s kognitivním postižením žijí častěji v místech s kontaminovaným vzduchem.

Není tajemstvím, že lidé z horního paleolitu a neandertálci měli větší mozek než ten náš. V průměru objem mozku našich předků překračoval 1 500 kubických centimetrů ve srovnání se současnými 1 425.

Několik vědců se domnívá, že existuje souvislost mezi velikostí tohoto orgánu a úrovní IQ. Pravděpodobně lidé té doby potřebovali větší mozek, protože museli žít v nepřátelštějších podmínkách. Neandrtálci byli nuceni držet v hlavě všechny důležité informace pro život, myslí si ruský antropolog Stanislav Drobishevski.

Naopak, lidé nyní žijí ve velmi pohodlných podmínkách: mají oblečení a jídlo a ukládají veškeré znalosti, které nashromáždily jiné generace, v digitálních médiích. Za těchto okolností již mozek, který obvykle spotřebovává až 20% energie, již nemusí vykonávat tolik funkcí. To je důvod, proč se tento orgán za posledních 25 let zmenšil a v předchozím desetiletí se snížil o 5%.

Gerald Crabtree, vědec ze Stanfordské univerzity, věří, že v posledních 3 000 letech lidstvo utrpělo alespoň dvě genetické mutace, které ovlivnily intelekt.

Výzkumník poukazuje na to, že geny odpovědné za intelekt optimalizovaly svou práci a kognitivní schopnosti lidí se začaly rozvíjet před migrací našich předků z Afriky.

Po příjezdu do Evropy se život značně zjednodušil. Rozvoj zemědělství, vzhled měst, pokrok medicíny snížil přirozený výběr téměř na nulu. To byla příčina narození mnoha jedinců s mutacemi, které nebyly v DNA tak příznivé.