Švédové jsou v mnoha ohledech stále ještě zasaženi migrační krizí z roku 2015, která do jejich krajů přivedla desítky tisíc žadatelů o azyl.

Většina Švédů, neboli 54 procent, chce změnit zákony tak, aby povolení k pobytu dostávalo méně lidí, podle deníku Svenska Dagbladet.

21 procent respondentů chce, aby Švédsko přijímalo tolik migrantů jako dnes, zatímco dalších 10 procent by chtělo zvýšit jejich počet. Dalších 14 procent bylo nerozhodnuto.

Průzkum byl proveden ve dnech 4. až 6. března, tj. poté, co Turecko hrozilo otevřením hranic s EU přistěhovalcům. Veřejné mínění však zůstalo relativně stabilní. Jedná se o přibližně stejný podíl odpovědí v otázce přistěhovalectví, jaké byly získány v červnu 2017.

Šéf Sifo Toivo Sjörén argumentoval, že migrační krize z roku 2015 stále pronásleduje postoje Švédů.

„Mnoho lidí stále spojuje a mluví o roce 2015, bez ohledu na to, s jakou politickou stranou sympatizují. Vrací se k předchozím uprchlickým tokům,“ řekl deníku Svenska Dagbladet.

Ekonom Joakim Ruist, který se specializuje na přistěhovalectví, potvrdil tento sentiment. Rovněž uvedl, že většina lidí neví, kolik žadatelů o azyl Švédsko ve skutečnosti přijalo nebo jak se jejich počet v průběhu let změnil. Jejich reakce místo toho odráží něco jiného, „střevní pocit“ ovlivněný závažnými událostmi, jako je krize v roce 2015.

„Stává se spíše obecným názorem, zda je příjem uprchlíků dobrý nebo špatný, spíše než odpověď na konkrétní otázku,“ řekl Ruist.

Ruist také uvedl, že zatímco hrozba Turecka „otevřít dveře“ ještě nebyla naplněna, stále více lidí by chtělo vidět snížený počet migrantů, pokud by k tomu skutečně došlo.

Možná není překvapením, že voliči Švédských demokratů bojujících proti migraci nejvíce touží imigraci redukovat –  98 procent. Zatímco velká většina liberálně-konzervativních Umírněných a Křesťanských demokratů by také chtěla imigraci snížit a to 78 a 71 procent respondentů.

Na druhé straně spektra, vládní Strana zelených a Levicová strana by rádi migraci ještě posílili a to uvedlo 47 a 41 procent respondentů.

Od migrační krize v roce 2015 se postoj Švédska k přistěhovalectví drasticky změnil. Zatímco premiér Stefan Löfven v roce 2015 výslovně prohlásil, že „moje Evropa nestaví žádné zdi“, dnes trvá na tom, aby byla vnější hranice EU udržována vzduchotěsná.