Podle řecké vlády, pouze čtyři procenta údajných uprchlíků, kteří v posledních dnech překročili řeckou hranici, jsou Syřané.  

Islamistický prezident Turecka Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že otevírá své hranice do Evropy v reakci na hrozbu nové vlny uprchlíků ze Sýrie – navzdory skutečnosti, že jeho důvodem k invazi na sever země bylo údajně vynětí bezpečné zóny pro usazení syrských uprchlíků.

Řecká vláda však tvrdí, že pouze malý zlomek migrantů, kteří prolomili její hraniční obranu od doby, kdy Erdogan otevřel brány, jsou Syřané – a dokonce mnozí z nich jsou údajně lidé dlouhodobě usazení v Turecku, nikoliv noví migranti, kteří prchají před bojem mezi Tureckem, jeho džihádistickými povstalci a ruskou a íránskou vládou, podporovanou syrskou vládou.

Země původu 252 migrantů a uprchlíků dosud zadržených v Řecku podle řecké vlády:

Afghánistán: 64%
Pákistán: 19%
Turecko: 5%
Sýrie: 4%
Somálsko: 2,6%
Irák, Írán, Etiopie, Maroko, Bangladéš, Egypt: 5,4%

Countries of origin of the 252 migrants and refugees detained in Greece so far, per Greek govt:

Afghanistan: 64%
Pakistan: 19%
Turkey: 5%
Syria: 4%
Somalia: 2.6%
Iraq, Iran, Ethiopia, Morocco, Bangladesh, Egypt: 5.4%

— Aris Roussinos (@arisroussinos) March 5, 2020

Drtivá většina migrantů zadržených v Řecku jsou ve skutečnosti Afghánci, kteří tvoří 64 procent z celkového počtu, tvrdí řecká vláda.

Přistěhovalci z Pákistánu představují téměř pětinu zadržovaných – 19%, přičemž na třetím místě jsou migranti z Turecka – 5%.

Syřané jsou údajně na vzdáleném čtvrtém místě, pouhé čtyři procenta, následují somálští migranti – 2,6 procenta, přičemž migranti ze zemí napříč Asií a Afrikou včetně Iráku, Íránu, Etiopie, Maroka, Bangladéše a Egypta společně tvoří 5,4%.

Turecká vláda však zpochybňuje čísla řecké vlády a naznačuje, že se do Evropy dostalo více než sto tisíc migrantů a ne jen několik stovek, jak tvrdí Řekové.

Erdoganovo rozhodnutí „otevřít brány“ Evropy je obecně považováno za formu trestu za nedostatečnou reakci evropských vlád na tureckou invazi do Sýrie a bylo přijato poté, co bylo zabito několik tureckých vojáků v náletu ze strany buď syrské vlády, nebo jejích ruských spojenců.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis trval na tom, že se „Evropa nenechá Tureckem vydírat“ a že jeho vláda má „ veškeré právo na ochranu našich suverénních hranic“, které jsou také součástí společné vnější hranice schengenského prostoru Evropské unie.